Dnes šel můj bratr a mamka podívat se na hokejový zápas našich juniorů, kteří hráli proti Liberci. Odpoledne jsem se nudil, a tak jsem šel s nima. Brácha ještě říkal, že tam chodí holdně hezkých holek, tak mně to bralo ještě více ;) Přišli jsme a už se hrálo, stav byl 0:0. Po celou dobu zápasu to byl velice vyrovnaný boj, jednou měli převahu naši, potom zase hosté. Tento stav setrval až do poslední třetiny, kdy jsme inkasovali gól. Byl to velice nepříjemný gól. Ihned po buly se puk dostal k Libereckému hráči a ten neváhal a vstřelil pecku do houfu hráčů před naší brankou. No a co se nestalo, že... puk se dostal přes všechny hráče a proletěl až do branky. Brankář ten puk nemohl vidět a ještě proletěl tak blbě, kolem tyčky, to se nedá chytnou. Od té chvíle byli naši zlomení. Celou dobu krutě bojovali, ne a ne vstřelit gól, stěstí jim asi nepřálo a nakonec dostaneme takový pitomý gól. Prostě naši to vzdali... Jedinný kdo stále bojoval a hecoval zbylý kádr byl kapitán našeho mužstva. On jediný bojoval až do konce, to se má, ne!?? A ne jenom jeden a zbytek to prostě pustí po jednou gólu... Tohle je fakt děs, ani se nedivím, že se jejich kapitán tolik vztekal, že zbytek našeho kádru nic nehraje! :( Zápas skončil nakonec 0:2 pro Liberec.