V srpnu poletím na měsíční stáž do Brazílie. Je s tím pochopitelně spousta starostí. Jedním z problémů je vízum. Potřebuji od brazilské strany zvací dopis, abych vízum dostal. Několikrát jsem se tedy mejlem dožadoval, aby mi byl onen dopis poslán. Nejdříve mi poslali jeho elektronickou podobu samozřejmě bez podpisu a razítka, zkrátka k ničemu. Po dalších několika mejlech, ve kterých jsem vysvěloval, že potřebuji, aby byl dopis poslán normální poštou se všemi náležitostmi, mi přišla tato odpověď: "Už jsem vše zařídila, papíry ti v Praze předá Igor." Toť vše. Ten mejl mě docela rozesmál. Představil jsem si, jak si na Václaváku stoupnu pod koně a každého z kolemjdoucích se budu ptát, zda náhodou není Igor a nemá pro mě papíry. Naštěstí mi ale Igor sám od sebe zavolal a domluvili jsme si schůzku na dnešek. Ještě má volat, aby vše upřesnil. Já na něj kontakt nemám, protože mi nebyl schopem vysvětlit, kde bydlí a nemá s sebou mobil. Z jiných zdrojů jsem zjistil, že bydlí na koleji Hvězda, tak se tam za ním vypravím, jestli dnes nezavolá. Zatím bych to celé nazval: Čekání na Igora.