Dnes ráno jsem v rádiu poslouchal rozhovor se spisovatelem (jeho jméno jsem nějak nezachytil), který emigroval z ČSSR do Izraele. Bavili se o tom, že spisovatelovo dílo bylo u nás znovu vydáno až po změně režimu. Redaktor neustále používal termín "po osmdesátém devátém roce" a spisovatel o stejné události hovořil jako o "sametové revoluci". Díky tomu jsem si uvědomil, že termín sametová revoluce se užívá čím dál méně. Maximálně řekneme "po revoluci". Slovo sametová se hodně používalo v prvních letech po převratu. Dnes už si na to málokdo vzpomene. Asi je to jen přirozený vývoj jazyka, ale třeba si uvědomujeme, že jsme byli až příliš sametoví a už si to nechceme připomínat. Anebo se z nás sametovost postupně vytrácí všeobecně.