V Polsku přistála loď s gynkologickou klinikou, na které se provádějí potraty. To se silně katolickým Polákům nelíbí a dávali to patřičně najevo. Je ovšem zajímavé, že mezi nejbouřlivěji protestujícími byli hlavně (pokud ne jenom) muži. Ženy naopak loď organizace "Ženy na vlnách" většinou vítaly. Sám v postoji k potratům nemám úplně jasno přesto nebo_právě_proto, že jsem o tom už několikrát docela intenzivně přemýšlel. I kdybych se ale nakonec rozhodl proti, opravňuje mě to snad, abych svoji volbu vnucoval někomu jinému? Ať o sobě každá žena rozhodne podle svého přesvědčení a svědomí, co unese. Na druhou stranu je otázka, kdy začíná nový život. Ta hranice se dá klidně posunout až ke splynutí vajíčka a spermie. A vraždit se přeci nemá, to je v zákonech. Přesto si ale ta, která dítě za žádnou cenu nechce cestu k potratu najde, na černém trhu, za hranicemi nebo třeba i mýdlovou vodou. Je to ale dostatečný argument ospravedlňující k něčemu, co by se dalo považovat za špatné? A hraje nějaokou roli důvod potratu, když pominu ten, že těhotenství přímo ohrožuje zdraví matky? Třicetileté ženě se těžko vysvětluje, že nemůže otěhotnět nikoliv proto, že byla v sedmnácti na miniinterrupci. Nakonec na potraty nejspíš řeknu ano, ale mám problém. A to je asi dobře. Doplnění: Pavel se tomuto tématu věnuje z jiného úhlu pohledu. Svůj postoj připojil i global.asa wenca [websky.cz/20030623- 182748-spot.html] .