Taky se vám někdy při čtení příznaků nějakých chorob stává, že jste ti nešťastníci, co je mají snad všechny? Vzpomínám si, že když se třeba začalo mluvit o vších, kousala hned každého hlava. U mě je to snad úplně chronické. Nemyslím ty vši, ale když se mluví o nějaké nemoci či bolesti, hned je ze mě Lazar. Ale o tom radši mluvit nebudu. Spíš mě hned po ránu zaujal článek na ženě-in Recenze: kousnutí do jazyka No klidně klikněte:-) Nejde o žádné "ženské" nesmysly. Jen bacha, ať si při čtení neukousnete svůj mrštný sval. Já to taktak přežila. Ovšem pocitům té bolesti, když se "utnu" jsem se nevyhla. Jak říkám, prostě je to u mě chronické.