Finsko - závěr

Už jsem se zase zabydlel doma a konečně jsem se dostal k tomu, abych aspoň stručně referoval o tom, co dlužím - totiž výlet do Helsinek a Talinu.

Tak tedy Talin je jedno z nejnádhernějších měst, která jsem kdy viděl. Vlastně po Praze hned druhý. Má krásné, zachovalé a velké historické centrum plné kostelů pravoslavných, protestantských i katolických. Je tam spousta muzeí s bezvadnými expozicemi. Mimo centrum (naštěstí) jsou také vidět zbytky Sovětského Svazu například v podobě skutečně impozantní Národní knihovny nebo koncertního sálu. A je tam levně, takže jsme si tam připadali trochu jak turisti ze západu.

Také je docela vidět, že Estonsko je přeci jen o něco chudší země než Česko. Ještě se najdou jak zchátralé památky, tak vyloženě zaostalé čtvrti. V jedné takové, hned vedle centra stál i náš hostel. Byla v nás malá dušička, když jsme tam večer šli, ale nakonec to dobře dopadlo, vevnitř už bylo útulno a čisto.

Naproti tomu Helsinky jsou sice docela drahé, ale k vidění tam toho zdaleka tolik není. Za zmínku stojí snad jen Sibeliův monument, nádraží, divadlo a dvě katedrály z 19. století. Na celé město vám stačí bohatě jeden den a pak už nebudete vědět, kam jít. Na Talin si vyhraďte dny aspoň dva a to ještě budou dost nabité.

V Helsinkách jsme přespali na koleji u Ládi Hromádka, který nás velkoryse pohostil, za což mu patří náš vřelý dík. Díky Láďo. A pak už loučení, cesta na letiště a domů. Sbohem, Finsko, měl jsem se skvěle.