Mám kamaráda, který je teď v cizině na studiích a rozhodl se tam napsat román. Jako takové malé preview mi řekl, že hodlá mimo jiné psát i o svém rozchodu, ke kterému došlo zhruba před rokem. Nevěděl jsem o tom nic podrobného, takže mne to docela zajímalo. Navíc tahle historie svědčí i o tom, jak se u nás časy mění a to (v duchu nedávného Jirkova zápisu [denicek.net/index.php Action=Comment&RecordId=617] ) nejen na základních školách, ale i na VŠ. Tenhle můj kamarád jel před rokem z ČR za svou dívkou do ciziny, kde ona byla na stáži, a už než tam jel, tak mu v mailech a telefonu přišla trochu chladná a rezervovaná. Přikládal to ale poněkud delšímu odloučení a doufal, že se po jeho návštěvě vše zase srovná. Konečně se tedy setkali a zprvu to vypadalo, že je vše jako dřív, ale přece jen mu na jejím chování něco tak trochu nesedělo. Trvalo to několik nocí a několik dní, než konečně zjistil v čem je zakopaný pes - jeho dívka totiž pojala až přespříliš kamarádský vztah ke své současné spolubydlící, která zde byla taktéž na stáži. Respektive: s nejvyšší pravděpodobností ji tahle spolubydlící sváděla a zřejmě došlo i na sex. Disharmonický vztah mého kamaráda se svou dívkou tedy pomalu spěl ke svému konci. Pomalu zejména proto, že ona si teprve ujasňovala jestli vztah s jinou ženou je to co chce - zprvu z toho zřejmě měla strach. Nicméně kamarád se s ní rozešel a obě dívky spolu stále ještě chodí. Poslední zpráva, co jsem se doslechl, pravila, že její nová přítelkyně na mého kamaráda stále dost žárlí. Nejsem lidovecký poslanec Tollner, takže mi to celé přijde OK - vždyť se říká: "Jdi za svým srdcem." Ale přece jen mne zajímají subjektivní odpovědi na pár otázek: Je možné cítit se podveden, když se vaše drahá polovička zamiluje do osoby stejného pohlaví? Je vůbec správné žárlit na osobu stejného pohlaví, která se evidentně zajímá o vašeho partnera?