Byl atentát na Heydricha šachovou partií tajných služeb?

Mám rád konspirační teorie. Některé jsou úsměvné, některé hloupé a některé vedou k zamyšlení. To záleží na jejich pravděpodobnosti. Teď jsem při debatě s kamarádem narazil na další takovou. Přijde mi docela dobrá a navíc vrhá pro nás laiky docela zajímavé světlo na významný okamžik z našich dějin.

Všichni asi víme, že SS-obergruppenführer Reinhard Heydrich byl zastupujícím říšský protektorem a že byl 27. května 1942 v zatáčce křižovatky pod Vychovatelnou v Praze - Kobylisech zraněn českými parašutisty s britským výcvikem Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem z výsadkové skupiny Anthropoid. Svému zranění pak Heydrich 4. června podlehl. Co možná ale většině lidí není známo, je fakt, že říšský protektor a šéf SD (Sicherheitsdienst, tj. bezpečnostní a zpravodajská služba NSDAP) měl velmi konfliktní vztahy s šéfem Abwehru (německé tajné služby), admirálem Wilhelmem Canarisem, pod kterým za svého mládí sloužil na křižníku Berlin jako kadet.

Tento admirál Canaris byl ovšem minimálně v letech 1943-1944 nejvýše položeným konfidentem britské tajné služby Inteligence Service (považte, šéf tajné služby agentem nepřítele!), za což byl těsně před koncem války po svém odhalení 20. dubna 1945 popravčí četou popraven v koncentračním táboře. Právě Heydrich a potažmo pak jeho SD šli Canarisovi už v roce 1942 tvrdě "po krku" a je jasné, že atentát způsobil citelné oslabení tohoto tlaku. Zde se tedy nabízí teorie, že organizaci přípravy atentátu iniciovali britové, aby svého agenta ochránili. Přednosta československé zpravodajské sekce v Británii, plukovník František Moravec, který byl Benešem pověřen k naplánování série sabotážních akcí, o Canarisově spolupráci sice s největší pravděpodobností nevěděl, má se však za to, že nápad udělat atentát právě na Heydricha vzešel z jeho hlavy.

Není ale možné, že by nápad na zabití Heydricha britové Moravcovi podstrčili, protože s nimi už v té době Canaris spolupracoval? Tato teze nezní úplně nepravděpodobně, ale je třeba si uvědomit, že zrovna v době před atentátem bylo Německo na vrcholu své moci, nejblíže svému snu o velké říši, a jakýkoliv pro Německo špatný konec války byl v nedohlednu. Nezdá se tedy příliš logické, že by si Canaris pod sebou řezal pevnou větev. Naopak ke konci války by si chtěl zachránit kůži a navíc byl přesvědčen, že Hitler škodí Německu, takže je jasné, jaké by měl důvody pro pozdější spolupráci s brity. Každopádně už dnes nelze vysledovat, jak to bylo doopravdy, teorie je to ale pěkná a navíc krásně vychazí z dobových reálií. Měl-li by někdo z vás podrobnější zájem o okolnosti atentátu, tak doporučuji tuto práci Tomáše Líznera, která o rozebírané konspirační teorii také mluví, ale poměrně nekompromisně ji zamítá.