Picassovo muzeum v Barcelone se nachazi ve starobyle ctvrti Santa Maria del Mar v peti vedle sebe stojicich domech. Bylo otevreno v roce 1963. Zaslouzil se o nej zejmena Picassuv dlouholety pritel Jaume Sabartés, ktery mu dal do vinku svou sbirku. Sam Picasso venoval pres 1700 svych rannych praci, z nichz mnoho vytvoril prave v Barcelone. Muzeum je tedy zamereno predevsim na jeho casnou tvorbu a del z vrcholu tvorby nebo tech pozdnich tu najdeme poskrovnu. Za to je ale nadherne videt, jak se mlady Pablo vyvijel a jak prechazel z jednoho obdobi do druheho. Na Picassa si nijak zvlast nepotrpim a tak se musim priznat, ze pro me bylo trochu zklamanim, ze neuvidim bud reprezentativni prurez celym dilem nebo vyber toho nejlepsiho z cele tvorby. Je zde vystaven snad kazdy kousek papiru, ktery kdy Picasso pocmaral, nez odesel do Parize a tak si vsichni Picassozrouti urcite smlsnou. Navstevniku je mnoho a na listek se stoji tak pulhodinkova fronta. Ochranka v modrych kosilich je snad vsude a nevim, jestli jsem kdy videl strezenejsi misto. Vedle stale expozice je zde rozsahly prostor pro docasne vystavy. Tentokrat je zde, pravdepodobne s usilim o aktualnost expozice s nazvem "Valka a mir", ktera ukazuje dila inspirovana spanelskou obcanskou a druhou svetovou valkou. Me nejvic zaujalo modre obdobi a Las Meninas, coz je serie interpretaci znameho Vélasquezova obrazu. Z kubistickych obrazu, ktere se mi vzdy libily nejvice tu ovsem, jak uz jsem predeslal, neni skoro nic. I kdyz je toto muzeum jednou z nejvetsich turistickych atrakci, dokazal bych si ho odpustit.