Barcelona - Dobrodruzny zacatek

Vcera v poledne jsem pristal v Barcelone. A jak jsem predem z vaznouci e-mailove komunikace tusil, na letisti me necekal nikdo, kdo by mi dal klice od meho bytu a ukazal cestu. A to i presto, ze jsem jeste v patek mluvil s lidmi z laboratore a tam mi rekli, ze vse je OK.

Cestu do Badalony, kde jsem mel puvodne bydlet jsem nejak nasel. V jednu chvili mi pomahal cely autobus zadnou nebo jen chabou anglictinou hovoricich Spanelu. Nakonec jsem skoncil v byte italskych studentu, z nichz vetsina take anglicky zrovna nejlepe nevladla. Ale s takovymi podminkami se tady dalo vesmes pocitat.

Nechali me u sebe sice prespat, ale o spanku se da hovorit jen pomerne tezko, protoze v tom byte, kde v tuhle chvili bydli asi 10 Italu a Italek snad neni za cely den jedina minuta, kdy by spali vsichni. Kdyz jsem tam prisel, trochu me zaskocila hi-fi vez v koupelne. Jak se tam dostala nevim, ale protoze ji maji na pojizdnem stolku, zmenila umisteni za tu noc jeste nekolikrat, podle toho, jak se osazenstvo presunovalo mezi obyvakem, balkonem a kuchyni.

V pul druhe v noci telefon. Pointa je trapna, ale bohuzel pravdiva. Clovek, ktery pro me mel prijit na letiste to posral a dorazil o 12 hodin pozdeji, mamlas. Ted uz je vse OK, jen me trochu mrzi, ze nakonec budu bydlet v centru Barcelony a vzdalim se tak od svych novych Badalonskych kamaradu.