3,3 mil nad mořem

Seminář z patologické fyziologie na Ústavu leteckého zdravotnictví (v Ústřední vojenské nemocnici) byl jeden z nejlepších možná za celé studium. Mluvilo se na něm o hypoxické hypoxi (tzn. nedostatek kyslíku, z důvodu jeho malého tlaku v atmosféře). Přednášel pplk. Petr Došel a vše bylo super také proto, že problém dokázal podat neuvěřitelně chytlavě a srozumitelně. Víc takových! Je to vše velice zajímavé i pro laika.

Kyslík se do krve dostává difůzí. Aby to bylo možné, musí mít dostatečný tlak. Tlak klesá s nadmořskou výškou. S ubývajícím tlakem kyslíku přibývá projevů hypoxie (nedostatku kyslíku). Co se tedy děje s přibývající nadmořskou výškou?

• 0 - 2 km - Indiferentní pásmo - nedělá to s vámi nic.
• 2 - 4 km - Zóna úplné kompenzace - všechny rozdíly váš organismus vyrovná.
• nad 4 km - Zóna neúplné kompenzace - organismu se nedaří vyrovnat nedostatek kyslíku (zvýšenou srdeční frekvencí, prohloubeným dýcháním) začínají se projevovat následky.
• 6 - 7,5 km - Kritická zóna - nemožný dlouhodobý pobyt.
• 12 km - Inverze tlakového gradientu - tělo se stává zdrojem kyslíku pro okolí.
• 19 km - Bod varu krve je v této výšce při 37°C.

Hypoxie se projevuje postupně. Její projevy se rozdělují do euforické fáze a hypoxické fáze. Největší vtip je v tom, že ty změny si člověk neuvědomuje a má pocit, že vše je v pořádku a bez problémů, ba naopak. Postupně přichází:

Euforická fáze

subjektivně

euforie, pocit lehké opilosti

objektivně

prohloubené, zrychlené dýchání

zvýšení srdeční frekvence

hovornost, žertovnání

vystupňovaná aktivita

ztráta sebekontroly

Hypoxická fáze

subjektivně

obtížné dýchání, úzkost, slabost, nevůle, pocit na zvracení, návaly horka a chladu, ztuhlost

objektivně

poruchy logického myšlení, snížení psychické výkonnosti

poruchy koncentrace

poruchy paměti a výbavnosti

poruchy vědomí

poruchy nervosvalové koordinace, svalový třes

Všechny ty změny vědomí velice hezky ilustrovaly dva testy. V tom prvním řekli testovanému pilotovi, aby odečítal od 10 000 sedmičku a výsledky psal do řádků a sloupečků Ze začátku pohoda. Pak mu začal řádek ujíždět. Potom už chyboval, ale uvědomoval si to a tak škrtal a snažil se to napravit. Pak chyby přestal vnímat a čísla posupně přestávaly dávat smysl a kupily se seskupení s náhodným počtem cifer. Pak už se ani nedalo rozlišit číslo a vše se změnilo v obyčejnou čmáranici. V tu chvíli pilot tvrdil, že se teprve rozjíždí, že mu to jde lépe než na začátku a neví, jestli mu vystačí papír. Když se pak nadýchal kyslíku, nemohl uvěřit, že to udělal on.

V druhém testu měli piloti projít bludištěm (obyčejným jako z dětského časopisu). Oboum to nejdřív docela šlo, až začala čára kostrbatět. Pak najednou (hypoxie se dostavila, snížení psychické vykonnosti) nevěděli kudy dál. Civilní pilot váhal a na problematickém místě se prostě zacyklil. Oproti tomu přepadový stíhač se s ničím nemazal a vzal to přímou čarou, stěna nestěna rovnou k cíli, který ještě pořádně zakroužkoval samou radostí z vítězství. Na přepadové stíhače se vybírají osobnosti s A typem chování, které se rozhodují rychle, nad ničím moc nepřemýšlí, věří si a jdou za svým cílem.

Hypoxií je postiženo i vidění a slyšení. Opět zdůrazňuji, že hypoxický jedinec si tyto změny neuvědomuje. postupně dochází k:

Vidění

porucha černobílého vidění (2,5 km), posun škály do šedavého středu (porucha kontrastu)

porucha barevného vidění (3 km)

7 km - zásadní poruchy barevného vidění - žlutá × modrá, žlutá × zelená, modrá × červená

porucha akomodace (schopnosti zaostřit)

porucha hlubinného vidění

zúžení zorného pole (extrém - trubicové vidění)

Slyšení

zhoršení schopnosti rozumět mluvené řeči (analyticko syntetická funkde CNS)

zvýšení sluchového prahu

Když se dostanete do hypoxie, záleží na nadmořské výšce, kolik máte času s tím něco udělat, jak dlouho jste schopní rozumně uvažovat:

Po tomto zajímavém teoretickém úvodu přišla na řadu praktická část v hypobarické kabině, která simuluje výstup nad zemský povrch, nad hladinu moře. Absolvovali jsme zběžnou zdravotní prohlídku na rýmu (aby jsme netrpěli změnami tlaku v uších), zabavili nám mobily, hodinky a propisky a mohli jsme nastoupit. Po instrukci o zacházení s kyslíkovou maskou jsme se rychlostí 15 m/s začali za praskání v uších vznášet.

Zvýšila se mi srdeční frekvence ze 72 asi na 90 a snížila saturace z maximálních 98 asi na 75. Konečky prstů jsme měli docela modré a já se cítil asi jako po půlce piva, možná po jednom. Ten sestup mi na uši ale docela vadil. I když jsem pravidelně profoukával, museli kvůli mě dvakrát zastavit, abych si vyrovnal tlaky. Naštěstí pomohly nosní kapky. Ale uši mě docela bolely a byl jsem rád, že je po všem.