Amadeus - Director's cut

Česká televize se včera vytáhla a odvysílala Formanova Amadea - Director's cut, tedy film rozšířený o to, co okolnosti nebo producent v původní verzi nedovolili či nechtěli. Výsledkem je tříhodinová podívaná s mnoha scénami novými a mnoha prodlouženými.

Musím v zásadě souhlasit s názorem Jana Čulíka, že výsledkem je vyprávění mnohem polopatičtější a explicitnější, což filmu spíš škodí a je v něm i mnoho zbytečného a občas aby si divák připadal jako pitomec, co všechno mu režisér má potřebu vysvětlovat. Na druhou stranu tři hodiny dávají prostor k vyprávění barvitějšímu a delší scény má divák čas si vychutnat.

Amadeus patří k mým nejoblíbenějším filmům a už je to dávno, co jsem ho viděl naposledy. Byl jsem tedy dost překvapený, jak jiný film jsem včera, bez ohledu na sestřih, viděl. V tv nebo doma vůbec se na filmy koukám jen párkrát do roka, protože mě to na malé obrazovce moc nebaví, ale také díky proudu Mozartovy hudby jsem se tentokrát nenudil ani chvíli, takže narozdíl od Čulíka nemůžu být tak příkrý.

Když pak doběhly titulky a já příjemně naladěný pustil Český rozhlas D-Dur, jaké bylo mé překvapení, když na mě zaznělo Mozartovo slavné Requiem a pak např. Beethovenovy veriace na Mozartovská témata. To nemohla být náhoda, takže ČR D-Dur tímto děkuji za pohotovou reakci na program ČT :-)