Blokujeme geny - krátkodobě

Můžete si vymyslet mnoho různých důvodů, proč chtít do buňky dostat RNA nebo DNA. Například abyste dočasně umlčeli nějaký gen.

Jenomže dopravit takovou RNA/DNA dovnitř buňky není zrovna legrace. Tradiční metodou je transfekce - chemické nebo elektrické pulsy dělají buněčnou membránu propustnější a látka jí pak může snadněji prostoupit. To není zrovna efektivní postup. Mnoho buněk při něm totiž zahyne a RNA/DNA se často dostane jinam, než má.

Nová metoda používá malé peptidy zvané "bílkovinné transdukční domény" (protein transduction domain - PTD), které dokážou snadno prostoupit membránu a dopravit tak náklad do buňky. Nikdo přesně neví jak.

Spolu s PTD posloužila short interfering RNA (siRNA). Obě tyto složky byly upraveny tak, aby se spojily pomocí disulfidických můstků [1], které se uvnitř buňky opět rozvolní.

Co je to siRNA? RNA se v buňce vyskytuje v jednoduchém řetězci. Dvojité řetězce bývají virového původu a v buňce proti nim působí imunitní mechanismus (RNA interference - RNAi), který je štěpí. To vedlo k myšlence, že kdyby se vytvořil řetězec RNA, který je komplementární s mRNA nějakého genu, vznikl by tak řetězec dvojitý, který by byl rozštěpen dříve, než by se z mRNA mohla vytvořit bílkovina. Tak by se daný gen vlastně dočasně umlčel, dokud by bylo dost té komplementární RNA (siRNA).

Terapeutický potenciál této metody je obrovský. Na její uvedení do praxe si vąak ještě počkáme. Musí se zjistit, jaká je specifita komplexu PTD-siRNA, jak dlouho působí, jaké jsou jeho optimální dávky a od kdy může být toxický.

Při pokusech se přitom pracovalo s dávkami velmi malými a žádný toxický efekt pozorován nebyl.

Máme se tedy na co těšit. Líbí se mi, jak je tento postup čistý a hlavně chytrý a elegantní.

Zdroj: Delivering RNAi: the diffusion method

[1] disulfidický můstek - vazba mezi dvěma molekulami síry.