Tak mám co dělat, abych se vzpamatoval z úžasných tří týdnů, které jsem právě zažil na Mallorce, v Andoře a v Barceloně. Byl jsem tam na "IV. Campus universitari de la llengua catalana Mallorca - Andorra", kam se sjelo 28 studentů katalánštiny z celé Evropy a který pořádal Institut Ramon Llull llull.com/ a vláda Andorry a který z velké části zorganizoval můj lektor katalánštiny a kamarád Andreu, za což mu patří nekonečné díky. Byly to asi tři nejintenzivnější týdny mého života, ve kterých jeden nazapomenutelný zážitek stíhal druhý v rozmezí hodin, kdy jsem spal průměrně 2 - 4 hodiny denně, během kterých navíc reálně hrozilo, že něco propásnu. Poznal jsem spoustu z katalánské kultury, užil si místních svátků se vším všudy. Viděl jsem Mallorcu tak, jak mi ji předvedli místní a ne tak, jak ji prodávají cestovní kanceláře. Užil jsem si spousty výborného jídla a já nevím co ještě. Také jsem poznal spoustu skvělých lidí, kteří by mi hrozně chyběli, kdybych je už nikdy neměl vidět. Ale to se snad nestane, takže tady nebudu nostalgický a ušetřím si velká slova :-) Na psaní sem nebyl absolutně čas ani příležitost a v tu chvíli by to byla ztráta času. Kolikrát jsem byl rád, že jsem stihnul na 10 minut doběhnout domů, převléknout se a vysprchovat :-) Tak to zkusim trochu dohnat v několika následujících zápiscích se podělit o to nejzajímavější, co jsem zažil. Před rokem touto dobou jsem byl ještě v Barceloně, katalánsky neuměl ani slovo, ale začínal zjišťovat, že to nebude jen tak, a že se mi tam víc než líbí a že se určitě budu chtít vrátit. Ani mě nenapadlo, že se mi tohle přání vyplní tak vrchovatě a dokonale. Pak jsem přišel na první hodinu katalánštiny, aniž bych jen tušil, co všechno bude následovat...