Dneska jsem se v Motole nechal očkovat proti žluté zimnici. Doktor byl mladej sympatickej týpek, sestřička v pohodě ženská, akorát úřednice v kanceláři, kde se za to všechno platí, byly k smíchu nebo možná k pláči (nemůžu se rozhodnout). Čekal jsme na přepážce asi 20 minut, během té doby si mě nikdo nevšímal, tak jsem seděl, koukal a doufal, ale když už chtěly brát třetího člověka, co přišel po mně, tak jsem se ozval, že se mi ti nezdá. Někdo se mě teda ujal a začala show. Nejprve ta úřednice netušila jak se to očkování platí, potom jí to děsně dlouho trvalo, nakonec přinesla fakturu. Jenže nepřinesla nazpět drobné. Dal jsem jí o korunu víc, normálně bych to nechal být, ale nějak mě prostě točila. Řekl jsem jí, že co jako ta koruna? Ona jako že jo, že zapomněla a za chvíli se vrátila a přinesla mi bůra. Na to už jsem nic nenamítal a bral ty čtyři koruny jako odškodné. Jo a aby nikdo netápal, proč se nechávám očkovat proti žluté zimnici, tak je to proto, protože jedu v srpnu na dva a půl měsíce do Ekvádoru.