Včera v noci jsem se v tom dešti vracel domů a už skoro doma jsem šel kolem nějaký holky, zatím jen tak lehce pršelo a pomalu se zvedal vítr. Holka tam nešťastně seděla na betonovym sloupku a ja si říkal, že je to feťačka a nebo vydejchava, že se někde zle nakropila. Když jsem přešel, holka se zvedla a já z dálky slyšel, jak začala volat nahoru do paneláku: "Tomáši, tohle přece nemůžeš..." Znělo naléhavě, prosebně, zoufale. Tomáš, jen něco vesele mumlal (nerozuměl jsem, co). Pár minut na to se zvedl vírt a spustil pořádný déšť. Nevim, jestli tam ještě pak byla.
Co byl Tomáš zač ? Brácha, přítel, nějakej kámoš, cizí člověk ? Každopádně hajzl. Jenže napadá mě, co jsem já ? Sice už jsem od ní byl dost daleko, ale možná jsem mohl jít zpět a zeptat se, co pro ní můžu udělat... V první chvíli mě to nenapadlo a teď už tam nesedí.
Komentáře
Jj.. zeptat se to by bylo asi nejlepsi... zprvu by asi drela hubu, ale potom by mozna povolila, kdyz by videla Jirkovu krasnou tvar;))
2Kano: no domu jsem i zase nechtel:)
:) nekdy se cloveku lepe sveruje nekomu cizimu, ale ze ses nezeptal jeste neznamena, ze ses neco jiného nez Jirka;)
2 Jiri: jak vypadala?:)
2Lendys: Vetsinou se clovek lip sveruje pred neznamymi lidmi, hlavne s trapenim. U znamych funguje nekolik psychickych bloku... Napr. pri skupinove psychoterapii se primo vyzaduje, aby se lide "neznali" - aby tam nebyli pratele, milenci, manzele apod.
(Mozna bych o tom mel napsat do blogu)
2Kano: ja nevim, byla tma, byl jsem lehce posilnen a mela tvar pod vlasama
2 Jiri: Hehe... tak to by se ti tim tuplem libila, ne?:D
2 Arthur: jj mas pravdu a urcite neco peknyho o tom napis;)
No treba to bylo vsechno uplne naopak a Tomasovi se prave po letech trapeni podarilo vysvobodit z jejich sparu a ona si s krizkem po funuse uvedomila, jak skvelyho chlapa v nem ztratila:-)
2David: JOJO, tak to asi bude:) Takze jsem vlastne hodnej, ze jsem ji tam nechal!:) No ja jsem tak hodnej.:)