Když jsem si přečetl ono Blogistické dogma Filipa Rožánka, říkal jsem si - to se mě moc netýká, stejně na ostatní odkazujeme minimálně, protože Deníček je prostě o něčem jiném. V tom článku mě také mimochodem zaujala věta "Navíc část webloggerů válku ignoruje coby vyjádření nesouhlasu s ní".

Já jsem na Deníčku sice válku ignoroval, nikoliv coby vyjádření nesouhlasu s ní, ale prostě proto, že Deníček je opět o něčem jiném. Jinak si myslím, že ta válka byla nutná a že je dobře, že do toho USA a GB šli. A to i navzdory nesouhlasu OSN, což je ale naprosto bezzubý moloch, který nikdy nemůže vyřešit nic. A mimochodem, jestli jde někomu o ropu, tak je to Francie. To jen aby bylo jasno. Mohl bych o tom psát dál, ale zkrátka sem takováto témata nerad zatahuju.

Ale zpátky k dogmatu. Těšil jsem se na tu přestřelku, která se za nedlouho skutečně rozpoutala (Letem světem, Hlava.net atd.). Chtěl jsem o tom pak také napsat mírně ironický příspěvek na Blogistický weblog, ale nakonec jsem usoudil, že taková blbost za tu námahu nestojí.

Nakonec mě dostal Wenca, který si myslí, že má patent, na obrázek se Slunečnicema a vůbec ho nenapadlo, že ho můžu mít úplně od jinud. Zatáhl mě tak do toho všeho obviněním, že se k tomu dogmatu hlásím. Ne, já na něj prostě kašlu.

Ať si každý píše, co ho napadne. Pro mě, jako čtenáře ale spoty typu "Máme nového prezidenta" nebo "Začala válka v Iráku a venku svítí sluníčko" nemají moc velkou hodnotu (narozdíl od spotů typu "Dneska jsem měl švestkové knedlíky na byly e-pes-ní") a když se někde začnou objevovat moc často, přestanu zkrátka ten blog číst. Když ale autorovi přinášejí uspokojení, prosím, jeho byznys - je přece svým nejdůležitějším čtenářem, že? :-)

Sakra, mnohem radši bych teď psal o sáhodlouhých chodbách a temných zákoutích Motolské nemocnice, ale kvůli tomu všemu výše to budeme muset nechat na jindy :-(