Zvrácený (Irreversible)

Některé filmy jsou nepřístupné, třeba do 18 let, protože je v nich hodně nahoty a sexu, v jiných teče hodně krve nebo v nejrůznějších poměrech kombinují obojí. Nevím, proč by se měla skrývat nahota. Pokud nejde vyloženě o porno, sex je většinou podaný celkem decentně. Násilí je v televizi dost po celý den a skoro nikdo mu už nevěnuje pozornost. V dobách, kdy si na internetu mraky porna může snadno najít každý školáček, je nepřístupnost některých filmů trochu pokrytecká. Jediné, co někomu mladšímu zpravidla při sledování nějakého "nepřístupného" filmu hrozí je, že ho nepochopí, nebo že se bude bát jít sám v noci na záchod. Možná se mu bude zdát i zlý sen.

Zprávy v TV mi ale připadají jako mnohem horši horor každý den - zdemolovaná auta, zastřelení demonstranti nebo amatérské záběry sebevražd. Včera jsem ale poprvé viděl film, který fakt nepřístupný byl a přemýšlím, jestli je to dobře, že jsem ho viděl, jestli bych nebyl šťastnější bez něj. Přitom v něm zemřel jediný muž a jedna žena byla v kómatu převezena do nemocnice. Film se jmenuje Zvrácený (Irreversible) a natočil ho Gaspar Noé.

O co jde? Marcusovi znásilnili holku (Alex) a ten se pak s jejím ex-přítelem (Pierre) pomstí. Celý příběh je ale vyprávěn pozpátku sérií dlouhých scén skoro bez střihu. Je přitom založen na dvou scénách. První, kdy Pierre hasícím přístrojem rozbije hlavu jednomu chlápkovi a druhé, když je Alex znásilňována.

Když ale píšu rozbije hlavu, tak tím nemyslím, že ho jednou uhodí, ale že mu ji asi deseti ranami rozmašíruje tak, že žádná hlava už není. A kamera se tomu nevyhýbá, vidět je všechno, od začátku až do konce a pořádně naturalisticky. Znásilňování Alex trvá devět minut, bez jediného střihu, ztvárněné bez jakéhokoliv zastírání. Zbytek filmu popisuje, co událostem předcházelo.

Je mnoho o čem přemýšlet. A vůbec nevím, co si mám myslet. Film je to asi dobrý a Gasparovi Noému se zřejmě daří dosáhnout toho, co zamýšlel. V některých filmech je nejsilnější emocí smích, v jiných napětí a v dalších strach. Zde je to nejspíš hrůza z toho, co vidíte a co se může stát. Násilí zde však není neopodstatněné. Ty dvě scény jsou klíčové a vše s nimi stojí a padá.

Gaspar Noé určitě chtěl být kontroverzní a to se mu podařilo. Kam až se dá ve filmu zajít? Má to člověk, který něco takového natočil, v halvě v pořádku? Je to umělecké dílo? Měl jsem zapotřebí něco takového vidět? To jsou jen některé otázky, které mě napadly. Určitě to není pro všechny a každý by si měl rozmyslet, jestli to chce vidět nebo ne. Když jsem v recenzích četl, jak lidé uprostřed filmu odcházejí z kina a jak si diváci zakrývají oči, říkal jsem si, že přehánějí. Teď už se zas tak moc nedivím.

Odkazy na recenze filmu