Zkouškové období

Tak vám lidi nevím, ale asi jsem na sobě zjistila závažnou anomálii.:'-( V době, co se snažím do sebe zatím 3. týden narvat naostro učivo z šesti předmětů najednou, jelikož jsem si tak "chytře" zapsala zkoušky, jsem došla k poznání, že mám vrozenou mozkovou indispozici v podobě umenšené kapacity šedé kůry mozkové. No, nebudu troškařit - i té bílé. :-P :-(((Je mi jasné, že je nejlepší průběžná příprava, ale ta je od ledna dávno zapomenutá, případně jste ve stupni, kdy víte, rozumíte, ale reprodukovat to nedokážete. Alespoň v mém případě jde o to umět kecat, mluvit, souvisle pronášet, přednášet...

Tak aspoň pro zlepšení nálady nabízím vtipné textíky, co mi kdysi poslal brácha, když jsem byla podobně utrápená, se slovy, že to bude dobrý. Tak doufejme, že pro nás všechny, jste-li v podobné sokratovské situaci - vím, že nic nevím, to dopadne zdárně.

Africký student se vrací po studiích ještě z "Československa". Na letišti se ho novináři ptají, jak se mu u nás líbilo. Odpovídá lámanou češtinou:
"Těžkoslovensko je lihovědemagogický stát se šokalistickým zřízením, šizený Komickou stranou a výstředním výborem v čele s genitálním nájemníkem Mustafem Rusákem. Nejvíc se mi líbilo to pětileté hospodářské flámování. Letos se očekává v Těžkoslovensku zvýšení cestovního ruchu. Je zde totiž sedm divů světa.
1) Každý má práci, není nezaměstnanost.
2) Přesto, že má každý práci, nikdo nic nedělá.
3) Přesto, že nikdo nic nedělá, plán se plní.
4) Přesto, že se plán plní, nikde nic není.
5) Přesto, že nikde nic není, dá se všechno sehnat.
6) Přesto, že se dá všechno sehnat, všude se krade.
7) Přesto, že se všude krade, nikde nic nechybí.
Proto se mi v Těžkoslovensku velice líbilo a přeji dobré procitnutí po posledním pětiletém hospodářském flámování.

POLICEJNÍ ZÁPISKY: Pronásledování pachatele

Nejdříve jsem si myslel, že jen žertuje a že po mně střílí slepými náboji. Když mě odváželi do nemocnice, tak jsem si to už nemyslel.
Několikrát jsem ho vyzval, aby zastavil, ale on padal z okna dál.
Zastavili jsme rychle jedoucí auto, jenže málo, takže pokračovalo dál v jízdě nepřiměřenou rychlostí. Po několika dalších metrech zabočil sledovaný vpravo, což jsme nepředpokládali a pokračovali dál rovně.
V tom parku jsem byl jen já a pachatel. No a ještě asi padesát jiných lidí, které jsem neznal.
Vystřelil jsem na něj služební zbraní až poté, co jsem střílel do vzduchu, ale to bylo tři dny před tím, a to zadržený asi neslyšel.
Služební pes sledoval stopu několik metrů a poté usnul.