Na dnešní zkoušku z neurověd jsem jel s dost zvláštními pocity. Na jednu stranu připravený na neúspěch, na druhou odhodlaný to udělat. Nebyl jsem nijak nervózní, ale říkal jsem si, že bych se konečně zase měl začít trochu věnovat studiu. Pro neurovědy jsem toho moc neudělal (práce na Deníčku bylo přeci spoustu) a postavit se takto k patologii, která mě čeká v létě, prostě není možné. A snad ani představitelné (a ani to udělat nechci), pokud se chci podívat do čtvrťáku. Byl jsem v situaci, kdy zbývalo jen modleni a nakonec za lidovku. Podařilo se mi tak trochu vyhrát mentální souboj se zkoušejícím. Nakonec prohlásil, že ta známka se "dobře" jenom jmenuje, že dobře jsem to rozhodně neuměl a ať jdu. Super. Každopádně se ale předsevzetí začít s učením nevzdávám a vrhám se na to už dnes, protože zítra mám referát z patfýzi.
Komentáře
No, jako ja jsem taky vyhorel... ve tretaku, delal jsem o prazdninach reparat z matyky, ta svine mne potopila... no ale jak se tak nad tim zamyslim, tak je paradox, ze pres to uceni jsem se dost bavil a byly to asi moje jedny z nejlepsich letnich prazdnin a reparat jsem dal skvele .)
nejsem si jistej, jestli to neni jen tak zvolani do vetru, ale pokud ne, tak je to dobry:)
No a ja jedina vim, jak to opravdu je..haha
No ja jenom doufam :-)
Hmmm...bez uceni se do ctvrtaku dostat da, ja delal patolu bez jedineho dne uceni, i kdyz za znacne tolerance skousejici, to musim uznat. Nicmene, muzu skonstatovat, ze se to nevyplati. Jsem ted v pomerne mnoha vecech znacne mimo a musim to dohanet, na co moc casu neni. UC SE... :)))