Říká se, že nemá čisté svědomí ten, kdo se leká. Přemýšlím, proč bych neměla mít čisté svědomí a prostě nemůžu na nic přijít. :-) Ale v posledních dnech mě vyděsí kdeco a kdekdo, že se ještě dobrou čtvrt hodinu vzpamatovávám. Naposled na mě takto "šáhla smrt" respektive má spolubydlící. Doma je to taky na denním pořádku. Každý se krade jako duch a já, když to spočítám, jsem pomalu stoletá bába. Někdy se leknu i svého mobilu a jindy zase naprosto nevnímám a vypínám. Je pravda, že toho mám v poslední době hodně a ještě víc mě toho čeká. Znáte to, takový ten stres-běs-děs. A jakoby to nestačilo, přidaly se mi k tomu šílené noční můry od invaze na naši zemi, přes pavouky hemžící se kolem mě, pocity dřevěných nohou, když vám hrozí nebezpečí a vy musíte nutně uprchnout, až po klasické pády z ohromných výšek, které zapříčiní, že sebou škubnete a vzbudíte se dřív než ve snu stačíte dopadnout. Jediné, co mě ulidňuje jsou výklady v různých snářích. Ty ve většině tvrdí, že to špatné ve snu znamená v reálu něco dobrého, pozitivního a naopak. To předkládám ve velmi zjednodušené podobě. Takže bych měla být možná ráda, že se budím zpocená a ještě dlouho poté přemýšlím, zda se to skutečně stalo nebo ne. I když tento článek mě trošku zaskočil. Zabíjí nás sny? Neřídí nás nějací parazité? :-P Jednu dobu jsem do luštění snářů a symbolů ve snech byla fakt zažraná, ale nikdy se nic dle žádného výkladu nesplnilo. Přesto jsem u sebe jakousi spojitost mezi sny a reálným okolím vypozorovala. Pokud se mi zdá něco nepříjemného o někom blízkém, mohu správně hádat, že má dotyčný trable. Možná jsem médium!:-) Věřím že, jistým darem předtuch oplýváme všichni. Může jít o šestý smysl, instinkt, pud sebezáchovy, vizi či přímo jasnozřivost, jak chcete. Ale prý ty schopnosti máme všichni. Jen někteří je však dokáží využít.