Dneska k nám přišel instalatér, aby vyboural naší starou vanu a instaloval nám do koupelny novou. Je to masážní hračička, kterou si naši nedávno dopřáli. Všechno šlo v celku v pohodě, sem tam jsem dobrou radou a vtipným postřehem vypomohl. S manuální prací už to bylo horší... Následoval čas velkého zkoušení. První jsem se koupal já. Všechno krásně bublalo, jen motor dělal docela rámus. Doufám, že se to zlepší, až ji obezdíme. Ségra se koupala potom a objevila mírný defekt. Trysky stříkaly nějak divně, přerušovaně. Ještě že to máme v záruce. Jenže ouha. Nemohli jsme jaksi najít záruční list. Pak si máma vzpomněla, že "nějaký papíry" vhodila do papírové krabice, kterou jsem já posléze vyhodil. S tátou jsme tedy vydali k popelnicím. Nezbývalo než přidat se do party místních somráků a po jejich vzoru do popelnice vlézt. Záručák se nakonec naštěstí našel a ve mně zůstala zvláštní rozpolcenost, že jsem se stal somrákem ihned poté, co jsme si pořídili vanu za bezmála 30 tisíc.