Jelikož jsem ve čtvrtém ročníku a student se v tomto roce na naší fakultě právě nepředře, přemýšleli jsme s kamarádem, co s volným časem. Napadlo nás natočit horror, odehrávající se v podzemí motolské nemocnice. Během natáčení došlo k několika konfliktům s hlídačem, který střeží podzemní chodby FN Motol. On tedy celý den nic kloudného nedělá - jako většina hlídačů a vrátných - jen buzeruje. Po jednom výstupu jsem se rozhodl napsat o našem setkání slohové cvičení... Po skončení jednoho natáčecího dne, jsme se štábem postávali v suterenní chodbě u šaten. Když tu ze svého pokojíku vyšel člověk, jenž nás okamžitě upoutal svým projevem i vzhledem. Zeptal se nás, jestli hodláme ještě dlouho a hlasitě rozjímat o našem díle. Vysvětlil jsem mu, že mluvíme hlasitě proto, že se nenalézáme ani v knihovně ani v učebně ani v jiné místnosti k mlčení určené. Na to mě nečekaně nazval penisem. Pochopil jsem, je to básník! Kdo jiný než básník by mohl přijít na metaforu tak hlubokou, všeobjímající a všeříkající. To jedině básník je schopen vystihnout člověka v celé jeho velikosti a plnosti. Nechtěl jsem, aby tento plodný rozhovor skončil a snažil se ho oživit několika vlastními metaforami. Přiznám se, básníkových výšek jsem ani omylem nedosáhl. Podařilo se mi však to, oč jsem usiloval. Náš rozhovor neochladl, ba naopak. Z básníkovy velké mysli začal padat liják nejrůznějších dalších matafor, hyperbol, někdy dokonce oxymorónů. Nebudu ani nemohu je tady všechny vyjmenovat. Bylo jich mnoho a navíc řadu z nich bych rád použil ve svých dalších článcích. Vzápětí mě tento košatý člověk pozval do svého pokojíku. Patrně mi chtěl ukázat některé ze svých poetických nebo filosofických děl. Údery pěstí do dlaně dával najevo, jaký má jeho práce účinek a sílu. Bohužel jsem se právě dostával do časové tísně, musel jsem tedy jeho nabídku odmítnout a rozloučit se. Mé prostě české "nashledanou" v něm zřejmě vyvolalo další jedinečnou asociaci. Rozločil se se mnou pozdravem jihoamerických indiánů, který v překladu zní:" Vyšetři mě per rectum vlastními ústy." Ve své malosti jsem nevěděl, jak se na takový pozdrav reaguje, ale považoval jsem za slušné nabídnout toto privilegium i jemu stručným "nápodobně". Od této příhody čekám, kdy mě opět tento undergroundový básník pozve do své kukaně, abychom spolu probrali pár záležitostí čistě uměleckých.