Vytvořil bych dvě kategorie škol. Bezplatné a placené, každý by se mohl rozhodnout, do které školy svoje dítě pošle. Tento systém bych zavedl již na nejnižší úrovni a to sice u mateřských školek. Školní docházka by byla povinná od základní školy. Vzdělání lidí je velmi důležitý činitel, který pomáhá zvedat výkonost ekonomiky. Proto je nutné, aby lidé, kteří si toto uvědomují dostali adekvátní péči, s kvalitními pedagogy a odpovídajícími studenty. Není výhodné pro skupinu lidí, co chtějí mít vzdělání, chodit do třídy s žáky, kteří o vzdělání nestojí a ​hází po učitelích kalamář​. U lidí co vzdělání nechtějí, nemá smysl plýtvat silami a penězi, tito lidé nikdy přínos pro ekonomiku nebudou a budou spíše její ​železnou koulí na noze​. U těchto lidí je nutné se spíše zaměřit na osvětu a pochopení významu vzdělání. Pokud se i tak někdo rozhodne pro neplacenou školu, musí bohužel počítat s ne zcela kvalitní úrovní školy. Navíc ukázka toho, kam to ti pilní dotáhnou oproti těm, co školu nemají, může motivovat. Jak dosáhnout kvalitní výuky, vidím následovně. Mezi školami musí být volná soutěž, každá škola musí mít právo ucházet se o libovolné studenty a přijímat jich tolik, na kolik má kapacity. Trh utvoří cenu na základě nabídky a poptávky. Na školené, bude stát poskytovat třeba bezúročné půjčky, aby na kvalitní vzdělání mohl dosáhnout opravdu každý. Školné by samozřejmě odpovídalo reálným schopnostem ekonomiky, takže se není nutné obávat, že by najednou na školy nikdo neměl. V zájmu škol je mít studenty, v zájmu studentů studovat. Na obhajobu školného bych rád uvedl příklad. Představme si, že učitelé vystávkovali 30 000,- Kč měsíčně. Znamená to, že budeme platit dvojnásobek toho, co dnes. Na to stát nemá. To je realita tohoto státu, nevím proto, proč je předkládáno školné jako nereálné, když jakékoli možné zvýšení je nereálná dvojnásob? Školné je nereálné z hlediska psychického bloku rovnostářství, tak zakořeněného v této kotlině. Zvýšení platů je nereálné z hlediska čísel a rozpočtu. Tedy bez reformy školství nebo reformy něčeho jiného, nerealizovatelná věc. Navíc těchto 30 000,- Kč budou brát i ti neschopní. V tom vidím další problém, placené školy zajistí spíše vyhození nekvalitních učitelů a zamezení ​kamarádšoftům​, než státní instituce. To je daná realita, se kterou se nikdy nic neudělá. Musí o něco někomu jít, aby šla ​stará známost​ stranou a tím o co jde, jsou, byly a budou peníze, plynoucí z kvality a jména školy. Myslím, že ve chvíli, kdy školy získají příjem ze školného, investují ho nejprve do dobré pověsti školy. Samozřejmě za předpokladu, že bude stabilní politická situace a nebude hrozit riziko, že jim někdo bude chtít podnikání zestátnit. Solidní podnikatelský záměr má např. za svůj cíl kvalitu služeb a spokojenost zákazníka a to je přesně to co chceme. Kvalitu školství. Tedy tím, že přidáme prostředky, získáme lepší služby. Lze navrhnout, že na to spousta lidí nemá, neříkám, že školné musí být se 100% účastí studentů, ale na školné ve výši např. 1000Kč/měsíc, navíc s půjčkou v zádech, již snad bude mít každý. Za 12 let to je 144 000,- Kč. Při několikaročním splátkovém kalendáři, to není nereálné splatit. Ano většina lidí by možná musela přestat peníze projídat, ale investovat do vzdělání, ale vše něco stojí. Proto myslím, že pokud někdo je zásadně proti doplácení na vzdělání, je to z důvodů jeho pohodlí a nechuti obětovat pro sebe cokoli. Problém s elitářstvím a tvorbou sociálních skupin zde možná bude, ale chceme většinou kvalitně vzdělané lidi a malé procento nepřizpůsobivých a nebo většinou nevzdělané a malé procento nepřizpůsobivých, které zde bohužel bude vždy? Je třeba otázka osvěty, ukázat těm s nechutí se učit, že je dobré vzdělání mít. Osobně stavím výš možnost pro lidi, co něco chtějí, aby na to mohli dosáhnout, než ​solidárnost​ s lemplama, kteří si vzdělání necení. Pomáhejme jim, ale tím, že je budeme motivovat a snažit se přizpůsobit většině a ne tím, že se jim přizpůsobí většina. Chceme raději špatné