Tak dnes znovu na bezkach. Ale tentokrat to bylo docela dobrodruzny. Na jezere siroko daleko nikdo nebyl, v tom otevrenem prostoru foukal docela silny vitr, ktery zaval vyjete stopy. Nezbylo, nez si cestu hezky proslapavat. Pripadal jsem si jak Amundsen. Kdyz uz me to stvalo, sekl jsem to pekne napric tim nejhlubsim snehem rovnou domu. To byl teprve poradny polarni zazitek! Nevim cim to je, jestli tou zimou nebo brzkym stmivanim, ale vsechno tu plyne tak nejak pomaleji a uneveneji. Spat 10 hodin denne se tady vubec nezda hodne a clovek by kolikrat nejradeji zustal v posteli jeste dele... Dneska se konecne dostanu do sauny, tak doufam, ze uz ji zacinaji zhavit aspon na 110 stupnu!