Milí kamarádi, za několik posledních dnů až týdnů jsem skoro zapomněl, jak internet vypadá. Ale nijak zvlášť mi to nevadí, protože jsem měl jiné "starosti". Posledně jsem tu psal o skvělé slečně, kterou jsem poznal. To stále platí, až na ten drobný detail, že je ještě mnohem skvělejší, než jsem si tenkrát myslel. Jsem rád, že Deníček fungoval bez problémů, i když jsem absentoval. Teď už snad opravdu zase začnu psát v obvyklém tempu - můj počítač je zas po delší době online a doufám, že tak i na delší dobu zůstane. Blíží se mi klíčová zkouška z patologie, takže ti, kteří nemají to štěstí si ji užít na vlastní kůži, prostředníctvím mých zápisů se o ní zřejmě dozvědí velmi mnoho. Nebo spíš o psychických stavech někoho, kdo se na ni chystá. Zatím jsem poměrně klidný, ale bude to maso, to je naprosto jisté. Držte palce Kanovi při maturitě a mě při učení patoly!