Čas od času se stane, že někde ve svém okolí slyšíte něco, co si na dlouho zapamatujete. Je to krátké, vystižné a vtipné. Ve škole jsem slyšel za poslední dva roky, minimálně dvě takové hlášky. 1) Měli jsme přednášku a jeden kámoš už to nemohl vydržet a chtěl aby to už skončilo. Poměrně nahlas zavolal: "Skonči, dědku !" :) 2) Včera jsem seděl opět na přednáškách a jiný kámoš byl naprosto otrávený z těch přednášek, ale čekal na nich na ty, co přijdou potom. Ty tři hodiny ho dost štvaly. Začal se protahovat, a zívat a při tom v tom zívání řekl: "Aaaaa. To je nuda." Tohle myslím přednášející slyšet musel. :) No a dneska jsem volal Davidovi a když mi to konečně vzal, slyšel jsem skoro nesrozumitelně: "Jsem na francouzštině." Myslel jsem si, že se na mě s někým domlouvá, aby se zapřel. Pak mi po chvíli došlo, že je vlastně na francouzštině a nemůže se vykecávat. Tak jsem se rozloučil a zavěsil. Až teď nebudu chtít aby mě David rušil, budu mu říkat: "Jsem na francouzštině." :)