Není jednička jako jednička

Ještě teď se vzpamatovávám z kalby, kterou jsem s Davidem absolvoval v noci na dnešek u Martiny doma. Komentář ale nechám zatím na Davidovi. Myslím, že už se těší až o tom všem do deníčku napíše. Já ho potom poopravím ev. doplním...

Byl jsem Davidem označen za černou ovci deníčku, protože vás prý nedostatečně zásobuji články. Prsty v tom má jako obvykle ženská. Tentokrát mikrobiologie. Možná by tedy stálo za to poreferovat, jak ona zkouška probíhala. Předem bych chtěl podotknout, že jsem byl u stejné zkoušející jako Mejdžr a dostal jsem i stejnou známku. Vzácná koincidence...

Nejprve jsem šel na přípravu, která se zkládala z usilovného vybírání té správné otázky (to byla fakt fuška, protože mnoho možností v úvahu nepřicházelo) a nekonečného opisování učebnice. Došlo to tak daleko, že jsem po půlhodině rezignoval a s odůvodněním, že mě to opisování už nebaví, jsem vyrazil k pohovoru, ačkoliv jsem si neopsal jeden a půl otázky. To opravdu nutí k zamyšlení. Že jsem línej se učit, na to jsem si už zvykl. Ale že se vinou lenosti vykašlu i na opisování, to už je docela výkon!

Pohovor probíhal jako všechny mé zkoušky u postarších docentek/profesorek. Vlídný a dostatečně dychtivý úsměv, snaha rozvinout své teze do nevídaných hloubek a šířek, schopnost uznat svou nevědomost a zaujetí pro znalosti zkoušejícího, to jsou atributy, které prostě nesmí chybět. Tato strategie opravdu slaví úspěch a "velmi dobře", které si teď můžete přečíst v mém indexu je toho důkazem. Ale přesto jsem si myslel na víc.

Po celou dobu zkoušení jsem neustále pokukoval, co si doc. Menčíková píše na papír k mému jménu. Když jsme byli tak ve třech čtvrtinách pohovoru, s radostí jsem zpozoroval, že se na papíře objevuje jednička. Čím déle a duchaplněji jsem mluvil, tím více ji paní docentka obtahovala. Už jsem se nemohl dočkat konce (bez toho už jsem tam byl hodinu) až se ta jednička přesune z listu papíru ke mně do indexu. Poté, co jsem obdržel již zmiňovanou dovojku, mi došlo, že ta jednička na papíře značí číslo mého kruhu. V tu chvíli jsem byl rád, že nejsem z kruhu třetího. Nemám totiž rád balancování na hraně...