Mějte uši otevřené

Jak vnímáte hudbu, když ji opravdu posloucháte? Tedy když se na ni soustředíte a nemáte ji puštěnou na pozadí jen jako kulisu? Musím se přiznat, že já se většinou chytnu několika základních linek a motivů, ty sleduju a nechám se jima vést. To je ale jen taková konzumace.

Jsem zastáncem názoru, že muziku je třeba umět poslouchat. Nestačí jen pasivně vnímat a aby si ji člověk vychutnal v plné šíři, je třeba se aktivně zapojit. Já to dělám tak, že jakoby rozšířím vnímání a posloucchám celé spektrum tónů paralelně, všechny společně. Těžko se to popisuje, ale je to něco úplně jinéh, než když jen tak zapnu rádio. A opravdu to funguje, rozdíl je hodně velký.

Ale ne vždycky, když si něco pustím si na to vzpomenu a ne vždy mám tu možnost se věnovat jen poslechu, protože to se pak opravdu nic jiného dělat nedá. A vždy jsem znovu překvapený.

Je asi jako rozdíl, když byste nejdříve sledovali film a všímali si jen co mají herci na sobě, jestli je den nebo noc a v jaké krajině se to odehrává. A pak byste najednou zjistili, že je tam i nějaký děj, příběh a myšlenky sdělované "mezi záběry".