Dnes jsem proklínal, že jsem si nepsal ve škole zápisky. Ne z důvodu, že bych si to neměl od koho půjčit, ale z důvodu, že jsem neměl kde si to okopírovat. První zastávka byla na Chodově. Vlzel jsem do první kopírky. Když ten týpek viděl sešit, hned hlásil: " To bude 8 Kč za stránku." Odešel jsem. Po kratší procházce jsem narazil na druhou kopírku. Ptal jsem se prodavačky, jeslti mi něco okopíruje, one že ne, že to dělá kolega, chvíli jsme na něj čekal, pak přišel a řekl: "Jo sešit, jo ? Tak počkáte tak deset minut ?" Odešel jsem. Dojel jsem na Háje, zašel do kopírky a tam to zkouším zase. Poslali mě do copy centra, že prej tam to uměj oboustranně. Myslel jsem si, že to neni tak špatný nápad. Chyba! Tam stály dvě 60-ti letý ženský. No nevím, kolikrát viděly tu kopírku, ale mockrát to nebylo. Poprosil jsem o oboustranný tisk a v tu chvíli mi došlo, že to bude potíž. Babky byly ochota sama (skutečně) jenže začaly švitořit něco o tom, že oboustranný je těžký... Rázně jsem zakročil a požádal o jednostrannou kopii, přemlouvaly mě, ale nedal jsem se. I tak jsem málem vyrostl. Nakonec mě stáhly o kilko a já šťastně odešel. Ale přijde mi, že je v tomhle státě něco špatně. Třikrát mě ženou ke všem čertům, protože evidentně nemaj zájem o kšeft a nakonec se dostanu do rukou amatérek. Už aby ten Špidla táhnul.