Tak dneska si už potřetí v Praze zahráli Rolling Stones. A ani tentokrát jsem na jejich koncertě nebyl. Při prvním jsem ani nevěděl, kdo to je. Při druhém máma dokonce jako pozornost dostala lístek, ale nepustila mě samotného, protože jsem byl ještě moc malý. Dneska už bych se ptát nemusel, ale nešel jsem z vlastní vůle. Chvíli jsem si sice říkal, že dalšího vystoupení se nemusej dožít a být na posledním koncertě takové legendy něco znamená. Skoro stejně jako udělat dead watch papeže. A Rolling Stones, to by se prostě mělo vidět. Na druhou stranu jsem je nikdy moc neposlouchal. Byl jsem na jedíném podobném mega koncertě, na U2, které poslouchám hodně. A vůbec jsem si ho neužil. Po dvou hodinách čekání mě bolely záda tak, že další dvě hodiny show jsem nemyslel na nic jiného, než kdy to už sakra skončí, ať můžem jít domů. Navíc jsme byli tak daleko, že bylo úplně jedno, jestli ta figurka tam někde na pódiu je Bono nebo řidič kamiónu, který přivezl aparaturu. Chraň bůh, aby se vám na podobné akci začlo chtít na záchod! Největší blázni dnes (stejně jako tehdy na U2) přišli už brzy odpoledne (nebo tam možná i spali), aby zabrali dobrá místa. V tom vedru si tam nesměli vzít ani láhev s vodou, což považuju za zločin proti lidskosti. Skasírujou těžký prachy za vstupenku a pak ještě vydělávaj na předražený vodě na lidech, který tam trávěj celý odpoledne na slunci. Ale tak to chodí. Tak nevím, jestli má smysl přijít na koncert, kde je několik desítek tisíc lidí, nevidět nic, protože nejsem ujetej a nebudu tam čekat celý den. Přijde mi, že by to bylo jen proto, abych mohl říct "já jsem tam byl". Že se tam chodí hlavně kvůli hudbě? Když stojíte 100 metrů od pódia, kontakt s muzikantů s váma se rovná nule. Slyšet jednou koncertní verzi skladeb může být sice zajímavé, ale vyváží to tu hormadu potíží, která se s takovou akcí pro mě pojí? Mnoha lidem určitě ano, když odcházejí spokojení, mně asi ne. Za to si nemůžu vynachválit několik skvělých koncertů v Roxy nebo v Lucerna Music Baru, kde jsem bez problémů mohl přijít tak akorát chvilku před začátkem, stát přímo u pódia a ještě se několikrát s muzikantem setkat pohledem. A atmosféra byla lepší než někde, kde je 60 tisíc lidí a každý chce stát před váma, i kdyby vás měl ušlapat. Maximum, co jsem ještě zvládl byli Pearl Jam ve Sportovní hale. Teď mě ještě napadá, když na Letné hrál a tančil Michael Jackson, byl jsem se zvenku na chvíli mrknout, jak to tam vypadá a jak to probíhá. Nejvtipnější byli černý překupníci lístků, kteří nakoupili velké zásoby, jenže ani zdaleka nebylo vyprodáno. Tak pak kařdého, kdo se jen trochu přiblížil otravovali: "Nechceš lístek na Jacksona? Levně, za kilo!" Což při jeho pořizovací ceně byla marže snad -700%. To mi ještě připomíná nesmrtelnou scénku ze Simpsonů, kdy Homer byl druhý ve frontě na Super Ball a když otevřeli pokladnu, ten první řekl: "Prosil bych 30 tisíc vstupenek." A pokladní pověsila cedulku "Vyprodáno". Ale to už jsem se dostal opravdu hodně daleko. Takže závěrem, abych to shrnul. Koncert Rolling Stones prostě ne. Je to jen kapela.