Včera jsem se bavil na ICQ s jednou holkou a postupně jsme se dostali až k tomu, že má problémy s kolenama. A zdálo se, že ještě jedna věc jí trápí skoro stejně. Ortoped jí to dvakrát prohmatal a prohlásil "zákaz doskoku a dopadu" a tím s ní také skončil. Nevím, jaké jsou ortopedické praktiky, ale ona má pocit, že její kolena nikoho nezajímají, natož aby se jí snažil pomoct. Zase jsem si uvědomil, jak je důležité dát pacientovi najevo, že mu věnuju pozornost, mám na něj čas a snažím se pro něj udělat maximum. A to i kdyby se se samotnou nemocí nic moc dělat nedalo.