Venku je tak krásně teploučko a slunečno, ale já se klepu jako osika, v hlavě mi kdosi nesnesitelně bubnuje a celé tělo mě bolí natolik, že nevydržím ani ležet delší dobu v jedné poloze. Takhle ouvej mi dlouho nebylo:-( Vždycky to nějak přechodím a maximálně za 4 dny jsem fit. /Za to mě asi teď mnozí lékaři kamenují:-)/ Ač to zní možná otřepaně nebo nezodpovědně vůči mému zdraví, tak si prostě nemůžu dovolit stonat a vypadnout na 14 dnů z "normálního" života. Takže jsem takový samoléčitel. Ano ano, je to ošidné takhle hazardovat, ale kdo si někdy nevzal paralen a nepřešel počáteční příznaky? Od mala jsem nikdy nebývala nemocná. Teď se však na mě lepí kdejaký virus či bacil už od Nového roku. Asi začnu věřit pořekadlu - Jak na Nový rok, tak po celý rok. V takovýchto chvílích si uvědomím, jak je zdraví skutečně to nejdůležitější, jak je krásné, když vás nic nebolí a je vám fajn. Je zvláštní, že si většinou neuvědomujeme, co máme, dokud to neztratíme. A to se nemusí jednat jenom o zdraví. No třeba mě přinejhorším vzkřísí nějaké to "hody hody doprovody". A že si na mě kámoši dávají extra záležet nemusím zdůrazňovat.:-)