Jak fotobazar Jan Pazdera prodává foťáky?

Kapitola první

Koncem února jsem se rozhodl zbavit svého starého foťáku Canon T60 (vřele nedoporučuji). Jako nazkušený jsem ho koupil někdy v roce 2000 u Jana Pazdery. Několik pěkných fotek jsem s ním udělal, ale jeho nedostatky už mě začínaly silně omezovat. Hlavně zoufalá nespolehlivost baterií, mlácení zrcátka, ISO jen do 1600, absence kontroly hloubky ostrosti a hlavně na některých světlejších fotkách bylo vidět, že si sem tam škrábne do filmu.

Zkušenější fotografové vědí, že toto byl od Canonu propadák, na který by nejraději zapomněl. Byl to jeden z poslednách modelů s FD bajonetem bez autofokusu a vlastně ho ani nevyráběl Canon, ale pod licencí Cosina. Škoda, že jsem to vše zjistil, až když jsem ho měl. Ale co, aparát je až druhořadý a tak jsem se rozhodl s prodejem nespěchat a počkat, až opravdu zjistím, že mi nestačí.

Ta chvíle letos nastala a já se rozhodl ho u Pazdery zas prodat, protože když srovnáte ceny ve dvou největších pražských fotobazarech, je vám na první pohled jasné, kde je lepší nakupovat a kde prodávat. Jan Pazdera aparát při výkupu přístroj ocenil na 4000,- (3200,- pro mě), že prý zkusíme štěstí. To by ho musela být celá hromada, říkal jsem si v duchu. Ale proč ne.

Po pár dnech se T60 objevil ve výloze a zhruba po týdnu zmizel. Zaradoval jsem se, že je tak brzo prodaný a zeptal se vevnitř. Prodaný prý není, asi se protočil na nějaké jiné místo. Ale nikde v prodejně jsem ho nenašel. Dál už jsem stav prodeje kontroloval jen telefonem. Pořád nic, pořád nic, pořád nic. Poprvé mi došla trpělivost a snížil jsem cenu na 3000,- (2400,- pro mě). A tady jsem udělal chybu. Měl jsem chtít foťák vidět.

Zas jsem sem tam do bazaru zatelefonoval, ale pořád nic, pořád nic. Pak mi definitivně došla trpělivost, chtěl jsem mít v létě čím fotit a už měl po zkouškách, takže by mi foťák opravdu chyběl. Domluvil jsem se tedy, že ho beru zpátky a šel si pro něj. Jaké bylo moje překvapení, když mi v obchodě najednou řekli, že je prodaný. Že by náhoda? Dostal jsem své 2400,- a začal se rozhlížet po novém foťáku.

Zůstává ve mně však velice silné podezření, že můj aparát prodali už za ty 4000,- a pak jen čekali, o kolik půjdu dolů s cenou, dokud se nerozhodnu vzít zboží zpět a oni mi vyplatí to minimum, na které jsem klesl. Takto jsem místo 3200,- dostal 2400,- a Jan Pazdera si přišel místo 800,- na 1600,-. To je sakra rozdíl. Čert vem osm stovek, žádný důkaz nemám, ale pokud nějaké příště bude, budu si dávat sakra pozor a doporučuju to každému, kdo si s touto firmou bude zahrávat.

Kapitola druhá

Nezbývalo než se poohlédnout po nové kameře a tak proč nezačít rovnou u Pazdery, že? Ovšem s maximální ostražitostí. Jak se později ukázalo, byla zcela na místě a sám pan velký šéf mi do očí vehnal slzy smíchu a dojetí. Minolta XD7 byla můj vytoužený kousek a tak jsem se na ní rovnou zeptal. Neměli. Jedna se už nějaký pátek válí u Škody, ale tu jsem nechtěl, protože vypadá docela použitě, krytka převíjecí kličky je odlomená a to vše je nehorázně předražené.

Obešel jsem tedy důležité bazary, vytipoval pár jiných kousků, abych druhý den opět skončil u Pazdery. Jen tak cvičně jsem se slečny prodavačky opět zeptal na XD7 a skutečně, protože nebyla líná tak jako prodavač z předchozího dne, dva(!) kousky odněkud vyštrachala. Jeden byl s nějakým pochybným objektivem, za který bych akorát vyhazoval peníze a ani cena nebyla zrovna nejpříznivější. Druhá Minolta byla už zajímavější, se na pohled ve slušném stavu, za dobrou cenu. Ale ouvej - po zmáčknutí spouště se závěrka zpožďovala asi o 1/2 sekundy. Ochotná slečna prodavačka na to zavolala pana Pazderu, aby se zeptala, jestli s tím jde něco dělat. Vzal foťák do ruky, několikrát procvakl a pak mě naprosto suveréně srazil do kolen, že to mi přeci vůbec nemusí vadit.

Hm, kdybych fotil ze stativu v ateliéru, tak možná ne. Ale v tomhle krámě si fakt dávám bacha na všechno, co mi kdo řekne a spíš počítám s pravým opakem. Není to poprvé, co mě zaskočili a přemýšlím, jestli fakt není lepší se vyhýbat obloukem. Nakonec jsem úplně jinde dobře pořídil Canon EOS 300, s docela dlouhou zárukou a solidním jednáním.

Když si vzpomenu, jak byl svého času personál u Škody nepříjemný a neochotný a jak se tam pak najednou všechno dramaticky změnilo (jako by si pan majitel na netu přečetl diskusi, která jeho podnik probírala) a jak se tam teď člověk nemusí bát zeptat ani na úplnou hloupost... Tak mám pocit, že na druhém konci Vodičkovy ulice se buď nezměnilo vůbec nic a nebo jen k horšímu. Moje zkušenosti jak při nákupu, tak při prodeji tomu napovídají.

Související odkazy:

• Fotoprůvodce: Fotobazar Pazdera - pozor na ně!
• Fotoprůvodce: Smutná zkušenost s foto Pazdera