[images/dum_hlucheho_01.jpg] Včera jsem v radiu vyhrál lístky do divadla na Quinta del Sordo - Dům hluchého. Trochu alternativní divadlo hrané neslyšícími, inspirované životem a dílem Francisca Goyi. Goya totiž v půlce života ohluchnul. Bylo to tanečně, mimicko, světelno hudební představení. Musím říct, že se povedlo. Velice abstraktní cestou dokázalo sdělit těžko sdělitelné a přitom konkrétní zážitky. Představení trvalo jen hodinku, což bylo také sympatické, protože to celkem stačilo a cokoliv víc by bylo moc. Myslím, že se tam vyprávělo o samotě, nesvobodě, zajetí, izolaci a břemenech, která takové postižení představuje. Hluchý žije v úplně jiném světě, kde ho čekají jiné zážitky, jiné zkušenosti. Myslím, že hluchý je od okolí odříznut mnohem víc než slepý. Mluvit nedokáže a znakovou řeč umí málokdo. Zároveň má problémy se čtením i psaním, protože některé zákonitosti řeči bez mluvení/slyšení těžko může pochopit.