Dneska jsme vyrazili na petřínskou rozhlednu. Bylo skoro zataženo a ne moc teplo. Někde sice modrá obloha, ale jinde zas těžké dešťové mraky. Když jsme se konečně vydrápali na kopec, zrovna začínalo pršet. Za chvíli to přešlo a tak jsme se vydali po schodech nahoru. A co se nestalo - udělala se nádherná duha, jeden konec u Strahovského kláštera a druhý někde na Újezdě. My ji celou viděli krásně z výšky, jak rámuje Prahu. Pár duh už jsem v životě viděl, ale tahle byla jednoznačně nejkrásnější. Výhled na krajinu stál také za to. Na jedné straně Žižkovská věž trhající svojí špicí uplně černé mraky, které byly všude kolem ní, na druhé vysoká, načechraná oblaka a kopce rýsující se daleko na obzoru. Déšť krásně pročistil vzduch a tak byl vidět Říp i Milešovka. Na každém konci duhy je prý hrnec plný zlata. Chtěli jsme najít aspoň jeden, ale než jsme vůbec seběhli dolů, bylo po všem.