Cestou domů jsem zmokl. Nic jsem si z toho ale nedělal a šel deštěm s hlavou vztyčenou jako by nic a užíval si každou kapku, která mi spadla do vlasů. Letos jsem totiž mokl poprvé a bavilo mě to, protože ve vzduchu byla cítit probouzející se příroda. A ani jsem se moc neschovával pod římsama a balkónama domů, kolem kterých jsem procházel. Jsem vždycky trošku lehkomyslný, když se oteplívá a začíná být vidět o poznání déle.