Ráno jsem zaspal a přišel o dvě hodiny později do školy, trošku mě to štvalo, protože na tom předmětu jsem za 6 nebo 7 týdnu školy ještě nebyl. V poledne mě čekal jazykový pohovor v rámci programu Socrates/Erasmus. Už dlouho jsem věděl a uvažoval nad tím, že bych rád někam vyjel a nyní jsem udělal první úspěšný krok k tomu, abych mohl chvíli studovat v zahraničí. Potom mě dnešní sinusoidový den poslal zase do problému, když jsem musel na laboratořích měřit A/D převodníky. Vůbec tomu nerozumím a laboratoř mi do toho mnoho světla taky nepřinesla. Taky jsme na škole řešili, jak zorganizovat party pro naše zahraniční studenty. Opakoval se scénář rána a ja opět přišel pozdě, takže nic nevím. No a cesta domů byla taky plná zajímavých scén, nejprve jsem pozoroval jak neuvěřitelný rozruch dovede udělat slepec se psem v metru, ve špičce. Lidi ho chtěli tak pustit sednout, až nakonec zůstala půlka lavice prázdná. Při vystupování z metra jsem pak potkal Ozzyho číslo 2. Fakt jsem se toho klonu lekl. Ovšem to nejlepší mělo přijít až nakonec, kdy už jsem autobusem jel domů, všiml jsme si nějaké, no jak to říct abych neurazil, velmi zkušené (pro ty kterým nevadí urážky - velmi staré) fanynky Star Treku, protože jak jinak si mám vysvětlit, že měla namalované oči tak, aby vypadala přesně jako Spock?