Když jsem si přečetl ono Blogistické dogma Filipa Rožánka, říkal jsem si - to se mě moc netýká, stejně na ostatní odkazujeme minimálně, protože Deníček je prostě o něčem jiném. V tom článku mě také mimochodem zaujala věta "Navíc část webloggerů válku ignoruje coby vyjádření nesouhlasu s ní". Já jsem na Deníčku sice válku ignoroval, nikoliv coby vyjádření nesouhlasu s ní, ale prostě proto, že Deníček je opět o něčem jiném. Jinak si myslím, že ta válka byla nutná a že je dobře, že do toho USA a GB šli. A to i navzdory nesouhlasu OSN, což je ale naprosto bezzubý moloch, který nikdy nemůže vyřešit nic. A mimochodem, jestli jde někomu o ropu, tak je to Francie. To jen aby bylo jasno. Mohl bych o tom psát dál, ale zkrátka sem takováto témata nerad zatahuju. Ale zpátky k dogmatu. Těšil jsem se na tu přestřelku, která se za nedlouho skutečně rozpoutala (Letem světem , Hlava.net atd.). Chtěl jsem o tom pak také napsat mírně ironický příspěvek na Blogistický weblog , ale nakonec jsem usoudil, že taková blbost za tu námahu nestojí. Nakonec mě dostal Wenca [blog.websky.cz/ShowEntry.aspx day=20030328&time=100902#100902] , který si myslí, že má patent, na obrázek se Slunečnicema a vůbec ho nenapadlo, že ho můžu mít úplně od jinud . Zatáhl mě tak do toho všeho obviněním, že se k tomu dogmatu hlásím. Ne, já na něj prostě kašlu. Ať si každý píše, co ho napadne. Pro mě, jako čtenáře ale spoty typu "Máme nového prezidenta" nebo "Začala válka v Iráku a venku svítí sluníčko" nemají moc velkou hodnotu (narozdíl od spotů typu "Dneska jsem měl švestkové knedlíky na byly e-pes-ní") a když se někde začnou objevovat moc často, přestanu zkrátka ten blog číst. Když ale autorovi přinášejí uspokojení, prosím, jeho byznys - je přece svým nejdůležitějším čtenářem , že? :-) Sakra, mnohem radši bych teď psal o sáhodlouhých chodbách a temných zákoutích Motolské nemocnice, ale kvůli tomu všemu výše to budeme muset nechat na jindy :-(