Když mám teď trochu volného času, můžu si dovolit občas vstát o něco dřív, abych třeba mohl jít fotit těsně po východu slunce. Každý, kdo se focením trochu zabývá totiž ví, že tak hodinku dvě po východu a hodinku dve před západem je světlo nejzajímavější - stíny nejlepší a barvy nejpůsobivější. To je dáno tím, že takové světelné podmínky jsou jen poměrně krátkou část dne a první jejich polovinu ještě většinou zaspíme. Takže na fotkách je potom hned něco nezvyklého. A tak jsem se začal zajímat, jestli se východ a západ slunce nedají nějak jednoduše spočítat, abych si udělal takový rozvrh hodin a mohl být ve správný čas na správném místě. Odpověď zní - spočítat se to dá, ale zdaleka na jednoduše. Našel jsem na to na Intervalu tento primitivní skript , který východ a západ počítá s přesností na minutu. To by mi mohlo stačit. Stejně hrajou roli i další faktory, které se dají zohledňovat jen těžko - třeba jaké jsou zrovna mraky nebo zda je východním či západním směrem náhodou nějaký kopec. Pod článkem se však rozvinula docela zajímavá diskuse , ze které mimo pátrání po zřejmém smyslu článku vyplynulo, že maximální rozdíl mezi slunečními hodinami a skutečným časem je maximálně 15 minut. A odtud že tedy vzniklo spojení "akademická čtvrthodinka". Kdo se někdy koukal po stěnách na nádvořích Klementina, je mu jasné, o čem jde řeč.