Akademická čtvrthodinka

Když mám teď trochu volného času, můžu si dovolit občas vstát o něco dřív, abych třeba mohl jít fotit těsně po východu slunce. Každý, kdo se focením trochu zabývá totiž ví, že tak hodinku dvě po východu a hodinku dve před západem je světlo nejzajímavější - stíny nejlepší a barvy nejpůsobivější. To je dáno tím, že takové světelné podmínky jsou jen poměrně krátkou část dne a první jejich polovinu ještě většinou zaspíme. Takže na fotkách je potom hned něco nezvyklého.

A tak jsem se začal zajímat, jestli se východ a západ slunce nedají nějak jednoduše spočítat, abych si udělal takový rozvrh hodin a mohl být ve správný čas na správném místě. Odpověď zní - spočítat se to dá, ale zdaleka na jednoduše. Našel jsem na to na Intervalu tento primitivní skript, který východ a západ počítá s přesností na minutu. To by mi mohlo stačit. Stejně hrajou roli i další faktory, které se dají zohledňovat jen těžko - třeba jaké jsou zrovna mraky nebo zda je východním či západním směrem náhodou nějaký kopec.

Pod článkem se však rozvinula docela zajímavá diskuse, ze které mimo pátrání po zřejmém smyslu článku vyplynulo, že maximální rozdíl mezi slunečními hodinami a skutečným časem je maximálně 15 minut. A odtud že tedy vzniklo spojení "akademická čtvrthodinka". Kdo se někdy koukal po stěnách na nádvořích Klementina, je mu jasné, o čem jde řeč.