Jak číst v cizím jazyce?

Už se nějakou dobu učíte cizí jazyk a chtěli byste si v něm zkusit přečíst nějakou knihu? Ale pořád se to nedaří, nerozumíte o co jde a nic pořádně ani nerozečtete? Možná to chce jen trochu změnit přístup, možná se necháváte odradit zbytečně a předčasně a stačí jen málo k tomu, abyste se pořádně ponořili třeba do nějaké anglické detektivky.

Různý text a jazyk - různá obtížnost

Předem je třeba říci, že číst není v každém jazyce stejně obtížné a že ta obtížnost se také liší na druhu textu v té které řeči. Například v angličtině se v novinách objevuje spousta specifické novinářské slovní zásoby a obratů, které si žádají už větší zkušnosti a poměrně rozsáhlou slovní zásobu, novinářská francouzština je poměrně jednoduchá, nečekají v ní zvláštní nástrahy a když si osvojíte základní gramatiku a nějakou rozumnou slovní zásobu, můžete celkem směle skočit třeba na Le Monde a zkusit si nějaký ten článek přelouskat.

Naopak, francouzština v beletrii je trochu jiný oříšek. Je plná passé simple, které se v hodinách učí jen okrajově a dalších nástrah. Ale je pravda, že se dají najít i knihy, se kterými si poradí i relativně začínající cizojazyčný čtenář. Také francouzská literatura v našich knihkupectvích není tak dobře dostupná, jako ta anglická, i když ani v té to není žádný velký zázrak. V anglické literatuře se naopak dají najít plnohodnotná a kvalitní díla psaná překvapivě snadnou angličtinou, se kterými si lze snadno poradit.

Odhadněte svoje možnosti

Když začínáte číst v cizím jazyce, není asi nejlepší naložit si hned jako první 500 stránkovou bichli obtížného autora, se kterou byste pravděpodobně měli problém i v Češtině. Základem úspěchu totiž je vybrat si tu správnou knihu, která vás především bude bavit a které budete také bez zásadních problémů rozumět. Koho co baví je otázkou osobního vkusu, ve které se radit nedá (aspoň pokud jde o tento článek) a to, čemu budete rozumět je zkrátka potřeba najít - v knihkupectví otevřít na náhodné stránce pár knížek, vždy zkusit přečíst jeden odstavec. Když to půjde, zkuste pro jistotu i další a pokud v zásadě pozorumíte i tomu, je velmi pravděpodobné, že pochytíte i celou knihu.

Z anglických knih tak můžu jednoznačně doporučit např. celou sérii Harryho Pottera, 1984 od George Orwella, The Godfather od Maria Puza, vynikající povídky od Roalda Dahla nebo třeba Hobbita od Tolkiena. Ve francouzštině jsem toho zas tolik nepřečetl, ale klasickým dobrým prvním krokem je určitě Le Petit Prince od Exupéryho nebo Le petit Nicolas od René Goscinnyho nebo možná nějaká kniha Raymonda Queneaua, ale to už záleží. Mohlo by se zdát, že snadným soustem bude i klasická dětská četba a la Tom Swayer nebo Poslední Mohykán. Ale pozor, to jsou knihy, které byly napsány v 19. století, odpovídá tomu jejich slovní zásoba, Tom Swayer je plný slangu a i když v Češtině je mohou číst i děti, neznamená to vůbec, že budou snadné i v originále. Já jsem třeba konkrétně s Posledním Mohykánem tvrdě narazil.

Pro začátek také není špatný nápad vybrat si nějaké povídky, jako kratší na sobě nezávislé útvary. Když se nechytnete v jedné, třeba to půjde v té další. Hned budete vědět, jak jste na tom, co jste si z textu dokázali odnést. Také nejsou špatné detektivky, které obvykle mají jasnou a snadno sledovatelnou dějovou linku, nepatří mezi nejnáročnější literaturu a jsou většinou zábavné.

Zákaz slovníku!

Dejme tomu, že knihu už máte vybránu, těšíte se na ni, uvaříte si horký čaj, sednete do křesla a nalistujete první stránku. Ale ouha, hned v prvním odstavci nebo první větě je slovo, které neznáte. Sáhnete po připraveném slovníku, nalistujete a čtete dál. A zase znovu a znovu. Jde to děsně pomalu a než se prokoušete na konec první stránky, pomalu už nevíte, o čem byl začátek. Takhle to prostě nejde, to byste knihu nedočetli nikdy. Není totiž nutné ani žádoucí hledat každé jednotlivé slovo, které neznáte. Platí totiž jedno zlaté pravidlo: Když text nedává smysl bez jednoho slova, nedává ho ani s ním.

V tom je totiž ten trik - nezastavovat se nad každým neznámým slovem, pokračovat v klidu dál a snažit se uhodnout a domyslet co by asi tak mohlo znamenat. Krásně se tím tříbí cit pro jazyk a za nějaký čas uvidíte, že jste schopni uhodnout i slova, o která jste před tím ani nezavadili. Žádné hledání ve slovníku, žádné vypisování, to je pilnost, která je spíš na škodu než k užitku. Zaprvé to velmi združuje od samotného čtení, o které tu jde především, zadruhé byste tak vypisovali a hledali i slova, která jsou v celé knize použita poprvé a naposled a v běžné řeči je také uplatníte jen stěží. Když už chtete být velmi pečliví, povoluje se neznámá slova tužkou podtrhnout, ať máte přehled, jak jste na tom. Po slovníku sáhněte až ve chvíli, kdy narazíte na jedno a to samé slovo po několikáté, když vám začne vrtat hlavou, co by to k čertu tedy vlastně přesně mohlo znamenat.

Hledat jen užitečná slova

Pokud se totiž slovo v textu objevuje opakovaně, znamená to, že je užitečné a pravděpodobně se vyplatí ho znát i v budoucnosti. Také si ho mnohem lépe zapamatujete, protože mozek na něj začně být zvědavý a vytvoří po něm poptávku. Když pak takové slovíčko najdete ve slovníku a řeknete si aháá, tak konečně, tohle to znemená, vaše pamět už se jen tak nevzdá odpovědi na dlouho kladenou otázku.

Podobné je to s gramatikou. Každý spisovatel má svoje oblíbené obraty a konstrukce, které používá víc než jiné. A možná si v této oblasti gramatiky nejste úplně jistí a kvůli tomu vám spousta ze čteného uniká. Když si pak v té gramatice uděláte jasno, otevřou se vám okno, kterým toho uvidíte hrozně moc a třeba jen půl hodinka nad gramatikou se vám milionkrát vrátí. Pokud jde o angličtinu, za super důležité pasáže, jejichž znalost ulehčí hrozně moc, bych asi považoval modální (způsobová) slovesa, opisy pomocí have to apod., podmiňovací způsob, to vše v miulých časech a spojky.

Nejde všechno hned

Když se takto pustíte do své první knihy v cizím jazyce nebo do své desáté, přičemž ty předchozí jste z nejrůznějších důvodů vzdali, je dost možné, že jak se budete knihou prokousávat, budete mít jen dost matnou představu o co vlastně jde, spousta souvislostí vám bude unikat a občas se prostě nebudete chytat. Ale to je naprosto normální, není možné čekat, že přijde všechno hned. Stejně jako v mateřštině to chce nabrat čtenářské zkušenosti a uvidíte, jak dobrý pocit po dočtení knihy budete mít, že vám to něco dalo, že je vám ten jazyk najednou tak nějak bližší, že jste s ním v kontaktu. Malinko se to třeba projeví ve vaší mluvě nebo když budete něco psát. Ale s další knihou to bude ještě lepší a s třetí zase lepší. Po první knize není možné otálet s otevřením další moc dlouho, chce to trochu konzistence a i když to třeba napoprvé nebylo ono, zkoušet to znovu a znovu. Možná by to chtělo něco ještě jednoduššího...

Nebo si v originále přečtěte knihu, kterou už jste někdy česky četli. Uvidíte, jak se vám při čtení originálu bude vybavovat, jak vám bude krásně sloužit jako vodítko, abyste se zcela neztratili. Zrovna tak můžete sáhnout po knize, kterou jste už viděli zfilmovanou. To mi moc pomohlo, když jsem četl Pána much. V té době to pro mě bylo dost těžké sousto, ale díky tomu, že jsem už dávno před tím viděl film (který jsem si mimochodem skoro vůbec nevybavoval), jsem se aspoň nějak chytal, jak se mi matně vybavovaly klíčové scény a tak jsem jen díky tomu knihu zdárně dočetl, i když jsem z ní jako takové moc neměl - byl to jeden z těch krušných začátků.

Další možnosti

Také vycházejí zrcadlové dvojjazyčné verze knih, kdy na jedné straně máte text originálu a na straně protější hend český překlad. Buď můžete číst česky i v cizím jazyce zároveň, nebo se Češtiny chytat jen když se v originále budete ztrácet. Existují i zjednodušené a zestručněné knihy podle různých úrovní znalosti jazyka (v angličtině, u ostatních jazyků nemám přehled). Mně osobně by se do takové knihy moc nechtělo, protože když chci číst, tak něco opravdového, ne jenom jako, něco co není skutečně ani to dílo. Ale možná je to perfektní tip právě pro vás, zvlášť pokud se cizí jazyk neučíte dlouho.

S knihama to vážně nejde? Zkoušeli jste všechno a stejně to nefunguje? Knihy vás nebaví, nemáte čas nebo jiné výmluvy? Možná by tedy byly lepší jen články na internetu, ale o tom zase někdy příště.

Jaké máte zkušenosti se čtením v cizím jazyce vy? Co bylo nejtěžší překonat, co vám pomohlo? Máte nějaké tipy na snadnější četbu? Budu rád, když se podělíte.