Učení mě baví

Nevím, jak se mám ohodnotit jako učitel, jestli jsem dobrý nebo špatný. Nevím také, jestli za tu chvíli je vůbec v lidských silách to udělat (ohodnotit se). Vím, že by bylo co zlepšovat, ale zase můžu pyšně říci, že na mě zatím nelétají shnilá rajčata, ani na mě nikdo nelije pivo, tak jak jsem to onehdá (tak čtyři, pět let to bude) viděl na koncertě v Roxy, když už ty Němčoury fakt nemohli lidi vystát. Každopádně, ať už učím dobře nebo špatně, tak mě to rozhodně baví. Setkávám se s tím, že někteří kolegové jsou lehce nervózní a nechce se jim na tu hodinu, ale já se zatím vždy tešil a doufám, že mi to vydrží. Nechci říct, že by učení byla nějaká moje vytoužená životní náplň. OK, učit na plný úvazek fakt ne, ale střihnout si těch pár hodin týdně není špatné. Rozhodně to člověku dá novou a zajímavou zkušenost, které si vážím.