Od modemu přes wifi po 2 Mbps

Když mi teď doma net sviští rychlostí 2 Mbps, což pro mě bylo ještě před rokem leda sci-fi nebo při nejlepším futuristická "zpráva z ostrova Honšu" (jak někdo hezky poznamenal), hodí se, abych trochu zavzpomínal.

K internetu jsem poprvé sednul někdy v roce 1997 nebo 98, Seznam už existoval, Google ještě ne. Pamatuju si na tu chvíli, jako by to bylo minulý týden - otevřel jsem okno s MSIE 4, nebo kdo ví, možná ještě 3, kde se otevřela prázdná stránka a já nechápal, co to ten internet teda jako je. Spojení chvíli fungovalo, chvíli ne a o to to komplikovanější a méně pochopitelnější.

Pak mi ale máma poradila, abych zkusil Seznam.cz jako výchozí bod a že bych si mohl taky založit e-mailovou schránku, třeba na Post.cz (Seznam freemail tehdy ještě neměl). Tak jsem seděl u registračního formuláře a vymýšlel, účet. Skutečná jména se tehdy skoro vůbec nenosila, ani mě to vlastně nenapadlo a tak jse dumal nad přezdívkou. A vymyslel nakonec avokado [at] post.cz, a schránka existuje dodnes, i když ji vůbec nepoužívám a jednou jsem ji po nějakém maléru na Postu musel znovuzaložit. Každopádně, sentimentální vztah mi nedovolil se od ní úplně oprostit :-)

Po nějaké době chození na net jen k mámě do práce přišlo PC s modemem. Tou dobou se ještě platilo i jen za možnost se vůbec připojit. Jenže tehdejší ISP většinou poskytovali možnost zkušebního připojení zdarma, což se dalo docela dobře střídat :-) Ale za nedlouho přišel Volný s připojením zdarma, které částečně vytrhlo trn z paty. Ten největší střep ovšem zůstal - zlodějské platby za impulsy, ze kterých se zrodila dodnes trvající nenávist k Českému Telecomu. Připojit se, sprintem otevřít články, které jsem si chtěl přečíst a zase honem rychle odpojit. To bylo dlouhé frustrující období, kdy se zdálo, že situace na českém netu je beznadějná a ona beznadějná opravdu byla a těch pár uživatelů s kabelovkou na tom nic nemění. Z počátku téhle éry jsem si taky založil ještě 8 místné ICQ číslo. Podobný citový vztah jako k prvnímu e-mailu, ale se současným nástupem Gtalku ho asi postupně opustím...

Koncem zimy 2003 ale přišlo nečekané vysvobození v podobě wifi od CzFree. Koupil jsem kartu, vystrčil anténu na balkón a jelo se. Bratru 512 kbps, to byl hukot. A především vysvobození od Telecomu. Ale linky byly čím dál ucpanější, spoje čím dál rušenější a i když se stabilita sítě jako takové zlepšovala, rychlost klesala až na neúnosnou míru, kdy se jakékoliv surfování stalo spíš utrpením a načíst stránku pomalu trvalo déle, než ji přečíst. To vše bez možnosti zaplatit si větší konektivitu, protože i kdybych si ji zaplatil, na na gateway bych se k ní stejně nedostal... Ale co je hlavní, byl jsem 24/7 online. Ok, možná spíš 23/6...

No nic, když už to byla fakt největší krize, že nešel odeslat ani mail, stalo se naštěstí celkem dostupné ADSL. A tak jsem objednal 512 kbps u Nextry. A člověk si zvykne celkem rychle. Je to spolehlivé asi stejně jako elektrika nebo že teče voda z kohoutku a v nejhorším je aspoň na rozdíl od CZF komu říct, že to nejede a že to se mi teda nelíbí. Agregace 1:50 sice vypadá hrozivě, ale zatím jsem ji nepocítil, většinou to jelo něco málo víc než těch 512 a z 5 GB FUP limitu jsem víc než 3 GB vyčerpal než jednou.

No a tento týden mi v rámco snižování cen a zvyšování rychlostí zapnuli 2 Mbps. Ten rozdíl je znát a zvyknul jsem si rychle. Od těch beznadějných modemových dob se opravdu ledacos změnilo (Novinky.cz už třeba nejsou žlutozelené a na URL se zběsilými parametry za otazníkem pomalu nenarazíte :-)) a i když to zatím není fiber to home, nedovedu si představit, že bych od internetového spojení potřeboval víc. Dříve nepředstavitelná fantazie, dnes skutečnost, i když ceny broadbandu jsou u nás ještě pořád ve srovnání se západem (a dalekým jihovýchodem :-)) vysoké, už jsou aspoň dostupné. Schválně co bude za dalších 8 let.