Ekvador - Snaha vystoupit a autobusu

Nedavno se ukazala moje snaha vystoupit z autobusu jako dost marna. Byl jsem plne uspokojeny, ze jsem zase jednou nasedl do autobusu, ktery jede skoro az ke mne domu, ze jsem si nevsiml, ze vsichni vystupuji prednimi dvermi. Zhlouban do vlastnich myslenek jsem si pak vsiml pozde, ze uz musim vystoupit. Prodral jsem se tedy mezi vsemi lidmi k tlacitku, abych oznamil, ze chci jit, ale tlacitko nefungovalo, horko tezko jsem se prodral ke druhemu. Zacal jsem ho mackat a nic. Mackam dal a nic. Nicmene uz jsme zkuseny mazak, tak vim, ze se krici "gracias", pak autobusak zastavi a otevre dvere. Zakricim na cely autobus gracias a ono nic. Jen se vsichni otocili a koukali, co za vola to krici. Pak se zespoda ozval nejaky kluk, ktery rikal: "No vale." Neco jako, ze nefunguji. Nicmene, jsem tam stal dal, protoze jsme mu uplne presne nerozumel a cekal. Tak to zopakoval a ja si vsiml, ze dvere jsou zavazany nejakym hadrem, aby se neotviraly. Hnal jsem se tedy zase zpet k prednim dverim a o par bloku dal konecne uspesne vystoupil. Jo halt v autobusech ma clovek kazdy den nejaky zabavny zazitek, nad kterymi se tady s kamosema pak dost nasmejeme.