V nedeli jsem se jel podivat na misto, kudy prochazi rovnik a deli tak zemekouli na dve poloviny. Pruvodce pise, ze cele misto je trosku turisticke a je to pravda, ale zase na druhou stranu, kde jinde muzete stat soucasne na dvou polokoulich. Jelikoz jste tam na rovniku, tak je vsechno vyprahle. Byl jsme tam zrovna v den, kdy pekne prazilo slunce (ono tam ale asi prazi porad), tak jsem se musel mazat kremem na opalovani jak zbesily, ale stejne to moc nepomahalo, rekl bych. V podstate na celem miste toho neni moc k videni. Nevkladejte do toho moc velke ocekavani, je to proste cara na zemi, ale byt se tam musi. :) Zajimave je etnograficke muzeum uvnitr pamatniku, kde se muzete dozvedet spoustu veci o Ekvadoru a jeho obyvatelich. Po spachani nekolika povinnych fotek, kdy stojim na obou polokoulich zaroven, jsme se vydali na krater sopky Pululahua. Uvnitr krateru zije asi 90 lidi a venuji se tam zemedelstvi. Krater ma svoje jedinecne mikroklima, a tak se tam zemedelstvi dari, i kdyz vsude kolem je vsechno vyprahle. Ale pravdepodobne, az tam umre posledni stary clovek, tak zemedelstvi zanikne, protoze to vynasi jen 3 dolary denne a mladi lide to delat nechteji, a tak se stehuji pryc. Zrovna kdyz jsme tam byli, tak na kraji krateru horelo, protoze nekdo zapalil nejake krovi, takze krome skod na prirode, to zpusobilo i to, ze byl krater zahalen kourem (obvykle je zahalen mraky) a nebylo moc videt. Priroda v krateru je opet uchvatna. Jsou k videni orchideje a spousta jinych rostlin volne rostoucich v krateru (k videni ve fotogalerii flickr.com/photos/jirka-photos/ ). Mimochodem, nekde na Mitad del Mundo jsem ztratil deset babek, coz je pech, ale zase kdo muze rict, ze ztratil deset dolaru presne ve stredu sveta. :)