Ekvador - Dzungle a cesta zpet

Na kraj dzungle jsme dorazili nekdy pozde v noci, mam dojem, ze tak kolem druhe hodiny. Prespali jsme v mistnim hostelu a vsichni jsme se pomalu zacali bat komaru a malarie, takze prisly na radu repelenty. Samozrejme, ze tam zadna moskita nebyla, a tak jsme leda tak mohli byt pro smich mistnim usedlikum.

Rano jsme se vsichni nalodili na turistickou kanoj a vyrazaili jsme smer hlubsi dzungle. Hlubsi dzungle bylo turisticke misto se skoro 5 hvezdickovym hotelem. No zas tak luxusni to nebylo, ale pokud si pamatujete letni tabory ve stanech pripadne chatickach, tak ubytovani tomu bylo dost podobne, akorat v dzugnli jsou tak desetkrat vetsi brouci. Takze moje ocekavani spani nekde v siti, napnute mezi dvemi stromy, se nenaplnilo.

Pak jsme hned vyrazili na prohlidku dzungle. Krome vedra a vysoke vlhkosti vzduchu tam byly jen rostliny, plno mravencu a sem tam jiny hmyz. Jeden druh mravencu jsme tam pak bastili, protoze mel udajne chutnat jako citrony, no nevim, asi by se jich muselo snist mnohem vice, aby clovek neco poznal. Co me zaujalo, jsou mravenci strihaci, kterych je tam hromada a je super pozorovat cesticky, kudy si malinkati mravenci nosi nekolikanasobne vetsi kusy listu.

U jedne rostliny nam pruvodce rikal, ze to je halucinogen a ze jestli chceme, tak mistni saman nam ho za 20 dolaru uvari... Halt i do dzungle a k samanum zavital tvrdej kapitalismus. Vsichni, az na jednu holku byli pomerne zdrzenlivi, ale nakonec jsme objednali samana i s halucinogenem.

Pruvodce nas poradne vystrasil co se tyce ucinku, ale nakonec polovina z nas vubec ucinky nepocitila. Nicmene, chtelo to odvahu vypit tu kejdu. Saman ji nalil do dreveny misticky a krome smradu to i dost hnusne chutnalo. Zapit se to pak muselo, pro vetsi ucinek, vodkou. Pak nas saman ocistoval od negativni energie a jelikoz prebral jak vodku, tak ten halucinogen, tak se pri ocistovani jednoho kluka poblil (proste se najednou zvedl, odesel a poblil se). Pak pokracoval v ocistovani, ale byl tak na kasi, ze nemohl pak ani chodit a nakonec se svalil na zem a usl.

Ucinky halucinogenu byli docela v pohode. Nejprve jsem videl kvetinu, pak tisice kvetin, pak se to premenilo v auta a pak to zaclo vsechno jezdit. Ostatni meli neco podobneho. Jen jeden kamos, ktery toho mel omylem vic nez ostatni, mel tyhle ucinky az do rana. :) Kdyz k tomu pripoctu, ze v dzungli je spousta zvuku a muze na vas v noci vlezt spoustu brouku a mravencu, musel mit chudak asi desnou noc. :)

Druhy den, jsme se sli podivat na aligatory. Samozrejme jsme nic nevideli. Myslim, ze uz byli unaveni z turistu, tak se neukazovali. Nakonec jsme cestou zpet sli do takove ZOO v dzungli, kde volne pobihalo spoustu opic, ktere jsou neuveritelne drze a lezou na lidi. Kdyz na vas vlezou, tak se nesmi kricet, protoze jinak zacnou take kricet a to volaji kamose na pomoc a kamosu tam maji strasne moc, takze by to nebyl rovny boj. No, nikdo z nas nekricel a tak jsme stastne dorazili zase zpet na auobusove nadrazi, kde na nas cekal autobus smer Quito. Musel jsem tam jit na zachod a to bylo neco. Ze zdi kapala takovym kohoutkem voda do obrovskeho kyble, kdzy jsem chtel splachnout a umyt si ruce, tak jsem zjistil, ze ta voda ze zdi je jediny zdroj vody na celem zachode, a tak jsem to radeji vzdal a rychle se pakoval pryc. Kdyz jsem ale otevrel dvere, tak uz v nich nekdo cekal, nevim jestli proto, aby sel taky na zachod, nebo aby splachl, nebo aby zkontroloval, jestli jsem splachl ja, ale na to abych to zjistil jsem necekal a bezel rychle na autobus, protoze ostatni v nem uz byli.

Cestou nas pak zastavila posadka vojaku a kontrolovali pasy a nekomu i zavazadla. Hledali hlavne Kolumbijce. Kdyby pry nekdo z nas byl Kolumbijec, tak tam misto 10 minut stravime dve hodiny. Jedna holka si to kontrolni stanoviste chtela vyfotit, ale jak vykoukla s kamerou z okenka, tak jeden vojak ukazal, jako ze ne a potom druhy vlezl do autobusu, aby zkontroloval, ze zadnou fotku neporidila. No a pak uz jsme dojeli zpet do Quita.