Včera jsem kalil na kolejích a jak si tak popíjíme s kámošema pivko, najednou k nám přišel jeden lehce nametenej mladej pankáč (mohlo mu bejt tak šestnáct). Nevím jak přesně se to stalo, ale začal se nás ptát, jestli nemůžeme sehnat revizorskou placku, že prej dělat revizora je úplně nejlepší kšeft. Oponoval jsem mu, že potřebuje ještě hadry, ale ty prý měl. Celý mě to docela rozesmálo a hned jsem se chytl. Souhlasil jsem s ním, že to je fakt nejlepší kšeft a prozradil jsem mu, že sehnat tu placku je v pohodě a že si ji může v pohodě udělat. Ke kámošovi, co seděl vedle jsem prohodil, že třeba takovej Mossad jich má plný sklady. Kámoš opáčil: "No jo, copak Mossad, ten má plno úplně všeho." Pankáčovi nedošlo, že to je celý sranda (i když možná o Mossadu věděl něco, co my ne) :) a dál tam tak postával a čekal, že by se dozvěděl, kde tu placku sehnat. Říkal jsem mu, že jsem dřív dva roky revizora dělal, že to je fakt úplně těžkej vejvar a že jsem samozřejmě dělal falešnýho. Pankáč souhlasně přikyvoval a mručel: "...no jako úplně největší vejvar... je to fakt nejvíc... no jasně, že falešnýho..." Pak jsem mu řekl, že jsem s tím ale už seknul, což mu asi hlava nebrala. Nechápal, proč by se někdo zbavoval tak lukrativního kšeftu jako dělat revizora a po dvou kilech obírat nebohý turisty (to byl jeho podnikatelský plán). Tak se zmohl aspoň na poslední dotaz: "A nevíš, kde by se teda ta placka dala sehnat?" Opáčil jsem: "Fakt nevim, ale je to naprosto v pohodě, da se úplně easy vyrobit a jak říkám, třeba takovej Mossad jich má plno." Pankáč byl trošku smutnej, že nepochodil a že je zřejmě jedinej v celý knajpě, kdo neumí vyrobit revizorskou placku, ale aspoň jsme mu teda popřáli hodně štěstí, podali jsme si ruce a šli si každej po svym.