Před chvílí jsem si dal malinkou skleničku piva a napadla mě následující asociace. Říkal jsem si, jak to muselo být hrozné, když ještě před několika stovkami let to pivo byl spíš takový nějaký zákal než opravdu pivo, jak ho známe teď. Pak jsem si říkal, jak to asi bude vypadat za 200 let, že to třeba bude jen nějaký vjem, že se nám bude zdát, že to pivo pijeme, ale budou nám jen nějakými virtuálními impulsy posílat do mozku signály, jak to chutná a jak si to užíváme. Jako odůvodnění jsem si řekl, že to udělají, aby nám to neškodilo zdraví. Nechal jsem myšlenky dál volně proudit a přišel na to, jestli bude třeba přesně zjištěný, co nám ubírá kolik let ze života a podle toho odladěný všechny potraviny (mohl by se na nich místo počtu kalorii psát počet smrtelných sekund). Závěr byl trošku bizardní, třeba že bychom každý věděl, kolik nám zbývá života a měli jsme jakési stopky, které by ubíhaly a pokud bychom se vyskytovali v nějakém škodlivém prostředí, tak by běžely ryhleji. Třeba přejít ulici ve velkém městě by mohlo urychlit stopky řekněme 50krát. :) Říkal jsem si, že by asi byla docela sranda, kdyby každý takto přebíhal a věděl, jak ho to zabíjí (bylo by to něco jako projít kyselinou v Doomovi), ale možná by ho ještě víc zabíjel ten stres, že ho něco zabíjí. No nejsem doktor, ale takhle nějak by to mohlo být. :)))