Stresující ráno

Včera jsem se po dlouhé době rozhodl, že půjdu trošku víc zakalit. Věděl jsem, že toho mám strašně moc na práci a že bych kalit jít neměl, ale je to stejné i o víkendech, prostě nemám vůbec čas, takže halt jsem se někdy utrhnout musel. Jenže to ráno bych nikomu nepřál, kroutil jsme se v posteli v klubíčku výčitek, že musím jít do školy, jít dělat na diplomce, jít dělat další úkoly a taky se jít učit španělštinu, ale nakonec jsem po stresujícím rozhodovacím procesu, který byl po čtyřech hodinách spánku ještě zakalen alkoholickou rouškou, došel k závěru, že dneska na všechno kašlu a spim dál.